ČNB stanovila čtyřem bankám sazby ke krytí systémového rizika

Centrální banka stanovila České spořitelně a Československé obchodní bance shodně sazbu tři procenta, Komerční bance 2,5 % a UniCredit Bank jedno procento. Sazby jsou uvedeny v procentech z celkového objemu rizikové expozice dané banky a musí být naplněny kmenovým kapitálem banky. Banky jsou povinny udržovat tuto kapitálovou rezervu průběžně od 1. listopadu.

"O této rezervě včetně její výše víme a v našich kapitálových projekcích s ní počítáme, proto s jejím zavedením nebudeme muset v žádném případě navyšovat naše kapitálové zdroje a ani omezovat obchodní aktivity," sdělila Tereza Endrštová z tiskového oddělení ČS.

"Myšlenka je taková, že vyšší kapitálový polštář u těchto bank sníží riziko, že v další finanční krizi doplatí na problémy takové banky daňoví poplatníci. Jsou zaváděny dva druhy kapitálových požadavků k systémovému riziku: globální, které se tuzemských bank vzhledem k jejich nízkému globálnímu vlivu netýkají, a domácí, které naopak ČNB nyní zavádí," řekl hlavní investiční stratég společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika umožňuje od letoška směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho také stanovuje další dva typy rezerv, a to bezpečnostní rezervu a proticyklickou kapitálovou rezervu. Tu stanovila ČNB na konci srpna na nulu. Zároveň uvedla, že vzhledem k aktuálním odhadům dalšího vývoje se uvedená sazba nebude muset měnit ani v nejbližších dvou letech.

ČNB na internetu již dříve uvedla, že banky by s novými pravidly neměly mít potíže a ani by to nemělo vést k omezení poskytovat úvěry. "Po přihlédnutí k jejich hospodaření v průběhu roku 2013 lze konstatovat, že nové požadavky nevyvolají potřebu dodatečného kapitálu ze strany akcionářů. Existující kapitálové vybavení a likvidita bank rovněž z pohledu ČNB nevytváří omezení pro poskytování klientských úvěrů," uvedla centrální banka.

Hatlapatka upozornil, že banky o zavedení těchto požadavků vědí dlouho dopředu a budou se snažit mít dostatečné kapitálové rezervy nad požadovaným objeme. "Velké banky dnes mají naakumulovaný dostatečný kapitálový polštář a stagnující úvěrový trh nevytváří na kapitálovou přiměřenost nyní žádný významný tlak," doplnil. Zároveň ale dodal, že v době, kdy se úvěrový trh rozhýbe, může zvýšená kapitálová přiměřenost do určité míry brzdit ochotu bank půjčovat.

Základem pro rozhodnutí ČNB o tom, u které banky bude požadavek na udržování této rezervy vyhlášen a v jaké výši, je odhad takzvané systémové významnosti dané banky pomocí celé řady indikátorů popisujících čtyři klíčové parametry banky: velikost, složitost, nenahraditelnost pro ekonomiku a propojenost s dalšími finančními institucemi.

Podobné sazby kapitálových požadavků založených na systémové významnosti se v poslední době objevily nebo jsou avizovány i v jiných zemích, například v Dánsku, Chorvatsku, Nizozemsku, Rakousku nebo Švédsku.

Zdroj: ČTK