Evropské akcie vykročily do nového kvartálu se ztrátou kvůli neuspokojivým makrodatům

Italská vláda ve středu uvedla, že HDP v letošním roce klesne o 0,3 %, ačkoli ještě v dubnu odhadovala, že o 0,8 % vzroste. Zhoršila také výhled na růst HDP v roce 2015, a to na 0,6 % oproti původní predikci 1,3% růstu. Investory nepotěšila ani Francie, která potvrdila, že deficitu rozpočtu 3 % HDP dosáhne nejdříve v roce 2017 kvůli nízkému růstu a nízké inflaci.

Britský FTSE 100 ztratil ve středu bezmála procento, francouzský CAC 40 1,15 % a německý DAX 0,97 %. Regionální Stoxx Europe 600 odepisoval kolem 0,8 % a všechny jeho sektory se pohybovaly pod nulou. Jen mírnou ztrátu si připsaly banky a sektor zdravotní péče, téměř dvě procenta naopak odevzdal maloobchod.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Expanze zpracovatelského sektoru v eurozóně v září zpomalila více, než se čekalo. Index nákupních manažerů spadl na 50,3 bodu ze srpnových 50,7 bodu, předběžná data přitom počítala s mírnější poklesem na 50,5 bodu. Indexy pro Řecko, Německo a Rakousko se propadly pod padesátibodovou hranici dělící kontrakci od expanze.
• Expanze zpracovatelského sektoru ve Spojeném království se v září výrazně zpomalila. Firmy reportují pomalejší růst produkce, slabší příliv nových firem do odvětví i méně exportních zakázek. Index nákupních manažerů spadl na 17měsíční minimum 51,6 bodu a zůstal tak jen těsně nad dlouhodobým průměrem 51,5 bodu.
• Německý zpracovatelský sektor se v září nečekaně propadl pod hranici 50 bodů dělící expanzi od kontrakce. Index nákupních manažerů klesl na 49,9 bodu (15měsíční minimum), předběžná data počítala s poklesem na 50,3 bodu ze srpnových 51,4 bodu. Produkce sektoru se výrazně zpomalila a nové zakázky klesly poprvé od června 2013.
• Finální index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru ve Francii v září vyskočil na 48,8 bodu ze srpnových 46,9 bodu v souladu s předběžnými odhady.
• Aktivita zpracovatelského sektoru v Itálii se v září opět zvýšila. Index nákupních manažerů vyskočil zpět nad padesátibodovou hranici dělící kontrakci od expanze na 50,7 bodu z 49,8 bodu v srpnu. Předběžná data přitom počítala poklesem na 49,5 bodu.
• Index nákupních manažerů v Řecku se v září znovu propadl pod padesátibodovou hranici. Produkce i nové zakázky obnovily pokles a zvrátily tak zisk z předchozích měsíců a zaměstnanost v sektoru stále klesá. Poprvé za pět měsíců klesly ceny vstupů a zlepšila se rychlost dodávek od dodavatelů.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v září zlepšily. Index PMI vyskočil na 55,6 bodu ze srpnových 54,3 bodu, oznámila v pondělí společnost Markit Economics. Očekával se přitom pokles na 53,8 bodu. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. Hranicí oddělující růst od poklesu je v indexu 50 bodů. Nad ní se index drží již 17 měsíců.
• Expanze zpracovatelského sektoru ve Španělsku se v září mírně zpomalila, jak se očekávalo. Index nákupních manažerů klesl na 52,6 bodu ze srpnových 52,8 bodu v souladu s odhady. Produkce se zvyšovala díky přílivu nových firem do odvětví, mírně rostla i zaměstnanost, naopak ceny vstupů poprvé za pět měsíců vykázaly pokles.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) ve středu na polovinu snížil odhad růstu ruské ekonomiky na příští rok. Hrubý domácí produkt se tak podle nové prognózy zvýší pouze o 0,5 %. MMF uvedl, že na snížení se podepsalo geopolitické napětí. Ruskou centrální banku zároveň vybídl k dalšímu zpřísnění měnové politiky, aby tak reagovala na zrychlující inflaci.
• Nejméně deset civilistů zemřelo, když granáty zasáhly školní hřiště a dodávku ve vedlejší ulici v Doněcku na východě Ukrajiny. Mezi obětmi podle zprávy agentury Reuters nejsou žádné děti, ačkoli očití svědci tvrdí, že mezi mrtvými je učitel biologie a jeden z rodičů. Dalších devět lidí bylo zraněno, sedm bylo převezeno k ošetření do nemocnice. Vládní zastupitelé obviňují z útoku rebely, ti zase tvrdí, že za ním stojí vláda.
• Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi se bude podle zprávy Financial Times snažit ECB přimět k tomu, aby nakupovala balíky úvěrů řeckých a kyperských bank, které mají ratingové hodnocení ve spekulativním pásmu. To by mohlo zhoršit už tak napjaté vztahy mezi ECB a Německem. Draghi má na čtvrtečním zasedání zveřejnit podrobnosti plánu nákupu aktiv v hodnotě stovek miliard eur, který by měl napomoci zachránit eurozónu před ekonomickou stagnací.
• Uvalení evropských sankcí na Rusko byla chyba a Německo by se mělo navzdory ukrajinské krizi snažit o posilování obchodních vztahů s Ruskem. Ve středu to na podnikatelském fóru v Rostocku řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, jenž nyní působí jako šéf dozorčí rady ve firmě Nord Stream, která je dceřinou společností ruského Gazpromu.
• Francie sníží rozpočtový schodek pod hranici tří procent hrubého domácího produktu (HDP), jak požadují pravidla Evropské unie, až v roce 2017. Tedy o dva roky později, než slibovala. Oznámila to ve středu francouzská vláda, která nutnost dalšího odkladu vysvětluje slabou domácí ekonomikou. Kabinet socialistického premiéra Manuela Vallse zároveň zveřejnil podrobnější plán úsporných opatření v objemu 21 miliard eur. Podle agentury AP jde o nejhlubší výdajové škrty v moderních dějinách země.
• Německá společnost Zalando, která se po pouhých šesti letech působení stala největším internetovým prodejcem módy v Evropě, ve středu úspěšně uvedla své akcie na frankfurtskou burzu. Tržní hodnota firmy se oceněním jejích akcií dostala na zhruba 5,5 miliardy eur, což je téměř tolik jako hodnota německých aerolinií Lufthansa. Zalandu a dalším mladým internetovým firmám pomáhá nedávná úspěšná emise akcií čínského internetového giganta Alibaba.
• Dodávky zemního plynu z Ruska na Slovensko klesly o přibližně polovinu, potřeby slovenských domácností a firem ale navzdory tomu zůstávají pokryty. Novinářům to ve středu řekl premiér Robert Fico. Slovenské plynárny SPP, které jsou na Slovensku dominantním prodejcem plynu, poprvé zaznamenaly pokles dodávek suroviny před třemi týdny, výpadek byl však výrazně nižší, než je tomu nyní.
• Senát považuje za zásadní, aby EU co nejrychleji diverzifikovala zdroje energetických surovin, a to včetně tras, kudy se dopravují. Důvodem je snížení závislosti na dosud dominantních dodavatelích těchto surovin ze zemí mimo EU. Senát toto své stanovisko ve středu schválil při projednávání nové strategie evropské energetické bezpečnosti, kterou předložila Evropská komise.
• Rusko do konce roku 2018 nebude zvyšovat daně. Vyplývá to ze středečního sdělení ruského ministra financí Antona Siluanova. Ruské veřejné finance jsou pod větším tlakem kvůli západním protiruským sankcím a někteří lidé spekulovali, že vláda by do konce roku 2018 mohla některé daně zvýšit, aby na tento tlak odpověděla. Uvedla to ve středu agentura Reuters.
• Německo prodalo desetileté dluhopisy za 4,108 miliardy eur s výnosem 0,93 %, poprvé v historii pod jedno procento.
• Britské regulační úřady začaly vyšetřovat britskou maloobchodní společnost Tesco. Reagují tak na dřívější oznámení, v němž firma připustila chyby v účetnictví. Tesco patří k největším maloobchodním řetězcům světa a působí také v České republice. Společnost na konci září uvedla, že pololetní zisk nadhodnotila o čtvrt miliardy liber, a potřetí za dva měsíce tak varovala před nižším ziskem.
• Bulharsko ve středu navýšilo ceny elektřiny o takřka deset procent. Cílem opatření je snížit vysoký schodek energetického sektoru země. Krok s okamžitou platností schválil bulharský energetický regulátor DKEVR, před jehož ředitelstvím v Sofii demonstrovaly stovky lidí. Protestující házeli vajíčka a podle agentury Reuters došlo i ke střetu s pořádkovou policií. Protesty se konaly také v dalších bulharských městech.

Zdroj: Bloomberg