Irsko ruší skulinu v daňových zákonech, kterou americké společnosti milovaly

"Double Irish" je technika, která doposud umožňovala zahraničním firmám snižovat své daňové zatížení v domácí zemi. Stačilo zařídit si dvě pobočky, jednu se sídlem v Irsku a jednu se sídlem na Bermudách. Bermudská společnost má od mateřské americké firmy práva na duševní vlastnictví, služby a software a licencuje je irské společnosti, která inkasuje reálný příjem od zákazníků. Prostředky určené ke zdanění v USA pak unikají tím způsobem, že společnosti na Bermudách platí irská pobočka vysoké licenční poplatky, které podle irského daňového zákona nepodléhají zdanění a fungují jako uznatelné náklady. Techniku je navíc možné vylepšit ještě tak, že se do procesu zapojí další země, například Nizozemsko nebo Lucembursko, čímž se závěrečná daň ještě o něco sníží.

Irsko od 1. ledna 2015 podnikům tuto možnost odebere, podle ministra financí Michaela Noonana však až do roku 2020 potrvá přechodné období.

Americké firmy navíc nemusejí klesat na duchu. V americkém daňovém zákoně je takových podobných skulin taky pár. Zaprvé je to takzvané pravidlo check-the-box, podle něhož si firmy samy mohou vybrat, jak na ně bude nahlíženo z hlediska daní. V podstatě tak firma může jednoduše svou pobočku "zaškrtnout" ve formuláři pro daňový úřad jako zahraniční, a v tu chvíli pobočka platí daně ze zisku v místě, kde se nachází, pokud ovšem tyto zisky nepřevede zpátky do USA. Podle zprávy Propublica a Financial Times tak Spojeným státům uniklo zhruba 10 miliard dolarů.

Druhou možností je pravidlo look through, které doprovází check-the-box. Umožňuje firmám nedanit prostředky, které převádějí z jedné zahraniční pobočky na druhou. Toto pravidlo nebylo původně míněno jako trvalé, ale pokaždé, když je mezi zákonodárci navrženo jeho zrušení, záhadně se jeho platnost prodlouží, navzdory stížnostem prezidenta Baracka Obamy.

Navíc se firmy mohou uchýlit i k takzvanému pravidlu double Luxembourg, které je v podstatě stejné jako nyní zrušené double Irish pravidlo. Funguje tak, že si nějaká firma, například Amazon, najme obchodní společnost, aby spravovala její evropské zisky, což jsou milionové částky. Tato obchodní společnost zaregistrovaná v Lucembursku pak zaplatí licenční poplatky jiné v Lucembursku zaregistrované firmě a tyto poplatky, které nepodléhají zdanění, zmíněné firmě umožňují využívat duševní vlastnictví (značky, technologie), které vyvinul Amazon.

Zdroj: Business Insider