O přesvědčivosti grafů

Profesor Brian Wansink a doktor Aner Tal z Cornell University, autoři studie Oslepení vědou: Zvýšení důvěryhodnosti a přesvědčivosti pomocí triviálních grafů publikované v polovině října v časopise Public Understanding of Science, provedli jednoduchý experiment. Na internetu dali skupince lidí přečíst krátký text, který popisoval fiktivní případ vynalezení léku posilujícího imunitu. Znění bylo následující:

Nejmenovaná farmaceutická společnost nedávno vyvinula lék, který prý dokáže posílit lidskou imunitu. Společnost uvádí, že dosud provedené testy dokazují, že po požití léku se počet lidí náchylných k onemocnění běžnou rýmou snížil z 87 % na 47 %. Firma dodala, že na trh lék hodlá uvést příští rok, kdy bude přípravek schválen Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv.

Po přečtení tohoto krátkého textu vyjádřilo důvěru v existenci a účinnost léku 68 % lidí, kteří se testu zúčastnili.

Poté do textu Wansink a Tal doplnili jeden jednoduchý graf, který znázorňoval pokles počtu lidí náchylných k onemocnění rýmou před a po požití léku posilujícího imunitu. V textu přitom nezměnili jediné slovo. Jaký byl výsledek testu poté, co před účastníky výzkumu předložili tuto doplněnou verzi? V účinnost nového léku vyjádřilo důvěru 97 % lidí.

Jak si lze tento výsledek vysvětlit? Jednoznačně ne tak, že by si lidé při využití grafů informace lépe pamatovali. Po třiceti minutách od přečtení textu bez grafu i s ním si změnu podílu lidí náchylných k onemocnění rýmou pamatovalo zhruba stejné množství lidí. Podle autorů studie spočívá odpověď na tuto otázku v něčem jiném, a sice v tom, že si lidé grafy automaticky spojují s vědou. To dokazuje i zjištění, že graf působil nejpřesvědčivěji na ty, kdo ve výzkumu uvedli, že důvěřují vědě.

Někdy graf naopak pomůže pochopit a rozpitvat jinak naprosto jednoduché číslo, které se vám někdo snaží prodat.

Až vám bude někdo před očima šermovat 10% a vyšším ročním zhodnocením akcií, ukažte mu tohle

Zdroj: New York Times