ECB prý navrhne kvantitativní uvolňování v objemu 50 miliard eur měsíčně do konce roku 2016

Z dokumentu, který koluje mezi členy Měnového výboru Evropské centrální banky, vyplývá, že by ECB mohla na svém čtvrtečním zasedání přijít s programem kvantitativního uvolňování v objemu 50 miliard eur měsíčně do konce roku 2016. Zprávu přinesly deníku Wall Street Journal dva nejmenované zdroje obeznámené s jednáním.
Nákupy by se měly soustředit na státní dluhopisy a měly by být zahájeny nejdříve v březnu. Mluvčí Evropské centrální banky odmítl zprávu komentovat. Návrh prozatím jen koluje mezi členy výboru, hlasovat se o něm bude ve čtvrtek.
Euro nejdříve reagovalo prudkým pádem, pak obrátilo a letělo výše. Akcie reagovaly prudkým posílením, postupně však zisky opět ztrácely.
"Pokud by se potvrdil agenturami citovaný údajný návrh kvantitativního uvolňování ECB (50 miliard eur měsíčně do konce roku 2016), znamenalo by to pozitivní překvapení, protože návrh by implikoval odkupy v celkové výši přes bilion eur, což je více než 550 až 600 miliard odhadovaných analytiky v průzkumech agentur. Reakce trhu je však zatím tlumená, což může souviset jednak s tím, že očekávání trhu byla hodně optimistická, a jednak s tím, že jde o neoficiální informaci, na které investoři nechtějí stavět," okomentoval zprávu Ľuboš Mokráš, analytik z České spořitelny.
Naproti tomu zlato obrátilo po celém dnu posilování "na jih".
ECB už loni ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Základní úroková sazba je teď na 0,05 %, zatímco depozitní sazba činí minus 0,2 %, takže komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se tak snaží banky přimět k většímu poskytovaní půjček podnikům a spotřebitelům.
Prezident ECB Mario Draghi v prosinci poznamenal, že banka začátkem letošního roku posoudí účinky dosavadních stimulačních opatření a v případě potřeby učiní další kroky. Viceprezident ECB Vítor Constâncio už v listopadu upozornil, že banka by mohla v letošním prvním čtvrtletí rozhodnout, zda podpoří ekonomiku eurozóny nákupy vládních dluhopisů.
Očekávání, že ECB v brzké době přikročí ke kvantitativnímu uvolňování měnové politiky, v lednu posílila zpráva o prosincovém vývoji inflace v zemích platících eurem. Spotřebitelské ceny podle ní meziročně klesly o 0,2 %, a eurozóna se tak poprvé od roku 2009 dostala do deflace.
Francouzský prezident François Hollande navíc v pondělí vyjádřil přesvědčení, že ECB o zahájení nákupů vládních dluhopisů rozhodne už tento čtvrtek. Proti kvantitativnímu uvolňování se ale už dlouho staví vlivná německá centrální banka. Ta se obává, že ECB by ve výsledku mohla financovat nezodpovědné státy eurozóny a pustit ze zřetele svůj původní cíl, kterým je udržování cenové stability.
Zdroj: ČTK, Bloomberg