Stát, trh a kapitál: Trump přepisuje pravidla hry
Americký prezident Donald Trump novým státním investičním fondem redefinuje vztahy mezi státem, trhem a kapitálem. Příjmy z cel jsou směrovány do strategických investic, jejichž cílem je zajistit růst a geopolitický vliv. Mnozí investoři chtějí být u toho, nejen zpovzdálí přihlížet.
Donald Trump oznámil vytvoření státního investičního fondu financovaného z celních příjmů a státních aktiv. Iniciativa má plnit několik cílů zároveň. Má stabilizovat veřejné finance, financovat daňové úlevy pro voliče a podporovat strategické investice do infrastruktury, technologií a průmyslu tak, aby se Spojené státy staly ekonomicky nezávislejšími a mohly čelit konkurentům v čele s Čínou.
"Finanční suverenita je novou formou národní síly," uvedlo americké ministerstvo financí. Fond je přitom vnímán jako signál mezinárodním investorům a partnerským státům. Signál toho, že ekonomiky bez vlastních strategických kapitálových rezerv budou napříště spíše považovány za podhoubí tržního rizika.
Americká iniciativa má několik precedentů a už inspiruje následovníky. Například Indie zvažuje vytvoření fondu v objemu 50 miliard dolarů pro globální strategické investice. Po protestech proti korupci zřídila mongolská vláda 1,5miliardový fond na podporu obnovitelných zdrojů energie, datových center a zvláštních ekonomických zón. Keňa spoléhá na komoditami krytý státní fond na podporu infrastrukturních projektů a snížení závislosti na zahraniční pomoci. Indonésie spravuje přes bilion dolarů prostřednictvím fondu Danantara. Tento sedmý největší státní investiční fond na světě kontroluje všechny státní podniky a působí jako klíčový motor politiky země v oblastech industrializace a zaměstnanosti.
Akcie zbrojovek pod tlakem: Je to příležitost?
Tyto trendy mají zásadní dopady na investiční strategii. Státní investiční fondy jako geopolitické nástroje moci se už nechovají pasivně, jejich alokace kapitálu se stále více řídí strategickými zájmy, ne čistě tržní logikou. Vyvstává globální soutěž nejen o výnosy, ale také o vliv. K finanční suverenitě se jako geopolitický cíl přidává energetická autonomie.
Zatímco USA a Indie můžou díky monetizaci aktiv zmírnit tlak na své rozpočty, Evropa nadále spoléhá na tradiční deficitní financování. To investoři vnímají skepticky. Regiony jako Evropská unie, které postrádají koordinovanou investiční strategii, tak v nové soutěži prohrávají.
Mezi sektory, které by z nové reality měly těžit, patří infrastruktura, energetika, technologie, umělá inteligence, obranný průmysl, zpracování surovin a specificky americká výroba. Celosvětově lze očekávat zvýšenou poptávku po dluhopisech, takzvaných zelených dluhopisech a projektech veřejně-soukromého partnerství, stejně jako rostoucí zájem o private equity, reálná aktiva a infrastrukturní ETF.
V krátkodobém horizontu státní fondy podporují růst, v tom dlouhodobém ale znamenají i riziko. Pokud totiž budou výnosy nízké, případně se vůbec nedostaví, mohou tyto fondy přispívat ke zvyšování veřejného dluhu a nepřímo přispět k růstu inflace.
