Privatizace České spořitelny rozhýbala před 15 lety tuzemský bankovní sektor

Česká spořitelna (ČS), která byla za minulého režimu v podstatě jedinou bankou pro veřejnost, prošla od 90. let radikální proměnou. Především se stala univerzální bankou, která si však z někdejšího monopolu udržela velké množství drobných klientů.
Právě podle počtu klientů je ČS v současnosti největší tuzemskou bankou. Ke konci loňského třetího čtvrtletí jich měla 5 066 308, což byl proti stejnému období předchozího roku pokles o 4,3 %.
Přelomem v historii spořitelny bylo její odstátnění. O prodeji 52% podílu státu v bance rozhodla v únoru 2000 tehdejší sociálnědemokratická vláda Miloše Zemana. Smlouva o prodeji akcií rakouské Erste Bank byla podepsána 1. března 2000.
Experti se později shodli, že právě tato privatizace rozhýbala bankovní sektor v ČR. Tehdejší místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík označil transakci za mezník v privatizačním programu vlády. O prodeji bank se do té doby pouze diskutovalo.
Krok vlády měl ale i nemálo kritiků. ČS prošla před prodejem masivním státním očištěním od nekvalitních úvěrů za více než 40 miliard korun a byl doplněn její kapitál. Prodejní cenu 19 miliard korun proto mnozí ekonomové považovali za poměrně nízkou.
V roce 2009 se v souvislosti s privatizací ČS objevila zpráva, že se o transakci začal zajímat americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Server Aktuálně.cz to uvedl s tím, že kauzu vyvolali dva bývalí rakouští manažeři z uskupení Erste Bank, kteří údajně obvinili skupinu Erste a jejího šéfa z uplácení českých politiků a jejich poradců.
Server Týden.cz v roce 2013 informoval, že vídeňský soud těmto exmanažerům nedal za pravdu. Soud přiřkl skupině Erste odškodnění za pomluvu 72 200 eur. Bývalí manažeři se podle rozsudku museli za své výroky skupině Erste omluvit.
Erste Bank po převzetí spořitelny zahájila restrukturalizaci ústavu, na českém trhu se stala průkopníkem řady bankovních produktů. Podle odborníků také "naučila" ostatní banky vydělávat na poplatcích, které dodnes patří k nejvyšším v EU a tvoří značnou část zisku.
O tom, že Erste zvolila v případě ČS správnou strategii, vypovídají její "poprivatizační" hospodářské výsledky. Zatímco koncem 90. let banka hospodařila s miliardovými ztrátami, již v roce 2001 vykázala zisk 1,8 miliardy korun a vyplatila půl miliardy korun na dividendách.
V následujících letech čistý zisk banky dále rostl. V roce 2004 to bylo 8,1 miliardy korun, v roce 2008 dosáhl 15,8 miliardy korun a zatím rekordního výsledku dosáhla ČS v roce 2012 se ziskem 16,6 miliardy.
Spořitelna zaměstnává 10 443 lidí a provozuje 645 poboček.
Její kořeny sahají až do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká, nejstarší právní předchůdce banky. Až do roku 1990, kdy byla přeměněna v univerzální banku, poskytovala ČS především klasické spořitelní služby. Akciovou společností se stala 1. ledna 1992. Částečně privatizována byla v první vlně kuponové privatizace.
Skupinu ČS tvoří několik dceřiných společností, například makléřská brokerjet, Stavební spořitelna ČS, Realitní společnost ČS, poradenská společnost Erste Corporate Finance, nemovitostní fond REICO, sAutoleasing a další firmy.
Erste Group, která nyní kontroluje 98,97 % akcií ČS, je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy. Téměř 46 000 zaměstnanců poskytuje služby 16 milionům klientů ve 2 800 pobočkách v sedmi zemích (v Rakousku, ČR, na Slovensku, v Rumunsku, Maďarsku, Chorvatsku a Srbsku).
Zdroj: ČTK
Doporučujeme
Aktuality
