Konec Voldemorta? V Aténách se prý spekuluje o odvolání ministra financí Varufakise
V Aténách se podle tamního tisku šíří spekulace, že by řecký ministr financí Janis Varufakis mohl být v brzké době odvolán z funkce. Týdeník To Vima v neděli napsal, že Varufakis "ztratil veškerou důvěryhodnost". Na pátečním zasedání ministrů financí eurozóny v Rize Varufakis před svými kolegy podle listu opět působil nepřipraveně a byl zcela izolován.
O Varufakisově odchodu se v tisku spekulovalo již dříve, vláda však tyto spekulace popírala, připomíná agentura DPA.
Někteří ministři financí eurozóny po pátečním zasedání v Rize poprvé připustili, že uvažují o plánu B pro případ, že se Řecko nedokáže do konce června dohodnout s mezinárodními věřiteli na dalším financování. Prolomili tak dosavadní tabu kolem možnosti odchodu Řecka z eurozóny. Varufakis své pocity z posledních dnů popsal na Twitteru citátem amerického politika Franklina Roosevelta: "Jsou jednotní ve své nenávisti vůči mně. A já jejich nenávist vítám."
Silně zadlužené Řecko se nyní kvůli nedostatku hotovosti potýká s hrozbou platební neschopnosti. Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur z tohoto programu ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
Aténám se zatím nepodařilo s věřiteli na podobě reforem dohodnout. Řecko se proto snaží získat peníze na financování svého provozu a splácení půjček od Mezinárodního měnového fondu ze státního sektoru. Řecký parlament v pátek schválil kontroverzní vládní plán záboru veškeré volné hotovosti na všech stupních státní správy a ve veřejnoprávních institucích, mimo jiné i v nemocnicích a školách.
Nejmenovaný představitel řecké vlády agentuře Reuters řekl, že Tsipras a německá kancléřka Angela Merkelová se v nedělním telefonickém rozhovoru shodli na tom, že chtějí během jednání Řecka s věřiteli zůstat v kontaktu. Uvedl také, že odborné týmy Řecka a věřitelů plánují na pondělí telekonferenci a na středu schůzku, aby jednání urychlily.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc však v uplynulých letech musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a například premiér Alexis Tsipras před lednovými volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Zdroj: ČTK
Aktuality
