Kyperské déjà vu: Stín kapitálových kontrol vznášející se nad Řeckem dostává jasné obrysy
Pokud se Řecku do konce týdne nepodaří mezinárodní věřitele přesvědčit, aby mu poslali zbývajících 7,2 miliardy eur z dobíhajícího záchranného programu, jsou evropští politici připraveni podniknout nezbytné kroky k tomu, aby byly v silně zadlužené zemi zavedeny kapitálové kontroly. Uvádí to německý list Süddeutsche Zeitung. Pokud by na kapitálové kontroly v Řecku došlo, potkal by zemi podobný osud jako před dvěma lety Kypr.
Kapitálové kontroly by výrazně omezily možnost pohybu peněz a kapitálu v rámci země i převodů peněz do zahraničí. Řekové by je pocítili také v podobě regulace maximálního objemu peněz, který by mohli vybrat z bank. Opatření by tak zbrzdilo odliv peněz z řeckých bank, který v pondělí zrychlil na 400 milionů eur.
Problémem je to, že případné kapitálové kontroly nemůže spustit nikdo jiný než řecká centrální banka. Zbytek Evropy sice může provést kroky, které Řecko ke kontrolám nasměrují (mluví se hlavně o páce v podobě programu nouzového financování bank ELA), avšak to, zda Atény evropské hlasy vyslyší, záleží pouze a jen na nich.
Süddeutsche Zeitung tvrdí, že lze kapitálové kontroly čekat v řádu dnů, pokud nebude na čtvrtečním setkání euroskupiny, kterou tvoří ministři financí eurozóny, rozhodnuto o poskytnutí více než 7 miliard eur zadlužené zemi. Na dohodu to přitom zatím nevypadá.
Řecký ministr financí Janis Varufakis ve středu prohlásil, že se Atény na jednání ministrů financí nechystají předložit nový návrh reformních opatření, jímž věřitelé poskytnutí zbývajících peněz z programu finanční pomoci podmiňují. O mnoho vstřícnější není ani premiér Alexis Tsipras, který podle řeckých listů Kathimerini a To Vima uvedl, že v úvahu připadá pouze "důstojná dohoda a restrukturalizace zahraničních dluhů Řecka". Důstojná dohoda však v podání Řecka znamená, že věřitelé přistoupí na všechny jeho návrhy a vzdají se svých dřívějších požadavků. A to věřitelé odmítají.
Program ELA bude hrát klíčovou roli. Když Evropská centrální banka v roce 2013 přestala navyšovat strop programu nouzového financování kyperských bank, postavila Kypr před hotovou věc. ECB tehdy svými kroky řekla, že další finanční pomoc pro banky na Kypru přichází v úvahu pouze tehdy, pokud bude celý finanční sektor ostrova podléhat kontrolám a bude zřejmé, že očekávání jeho ozdravení je realistické. Podobný postup přichází v úvahu i v případě Řecka.
Zatím to vypadá tak, že dokud se nestane něco zásadního, budou hrát obě strany sporu vabank. Případné radikální zvraty situace by ale mohly dát dění rychle do pohybu. Řecká centrální banka zatím ve středu poprvé varovala, že se země bez dohody s věřiteli vydá na bolestivou cestu směrem k platební neschopnosti a časem k opuštění eurozóny.
Zdroj: Süddeutsche Zeitung
