Řecká krizová historie

Ekonomové Carmen Reinhart a Kenneth Rogoff sestavili časovou osu finančních krizí ve světě od začátku 19. století do roku 2010 (ve From Financial Crash to Debt Crisis i v rozšířené verzi This Time Is Different: Eight Centuries of Financial Folly).

Klasifikovali 6 hlavních typů finančních krizí:

• Bankovní krize: Takzvaný run na banky a podobné události, které vedou k selhávání velkých finančních institucí. Vyžadují nemalé vládní intervence.
• Krize státního dluhu: Vláda není schopna splácet dluh nebo úroky z něj zahraničním věřitelům, případně dochází k dramatické restrukturalizaci státního dluhu.
• Domácí krize státního dluhu: Podobný případ jako předchozí, ale zahrnuje spíše domácí věřitele. Může také dojít ke zmrazení bankovních účtů či násilné konverzi depozit v zahraniční měně do měny domácí.
• Propady na akciovém trhu: Akcie a akciové indexy nezadržitelně ztrácejí, a to i bez špatných fundamentálních zpráv.
• Inflační krize: Roční míra inflace vystoupá minimálně na 20 %.
• Měnové krize: Devalvace domácí měny vůči americkému dolaru, případně jiné historicky a geograficky relevantní měně, o více než 15 %.

Reinhart a Rogoff ověřovali, zda země v jednotlivých letech neprodělávala tu či onu krizi. Na grafu jsou řecké krize od roku 1829, tedy od doby, kdy se země stala nezávislou na Osmanské říši.

Stejně jako u většiny zemí jinde ve světě jsou patrné otřesy na počátku Velké hospodářské krize na konci 20. a začátku 30. let i další finanční krize, které začaly později. Ve světle současných problémů Řecka je zajímavé, že země strávila mezi lety 1829 a 2010 až 87 let (48 %) ve stavu dluhové krize. Problémy se splácením dluhů zahraničním věřitelům tedy v Řecku nejsou žádnou novinkou.

Zdroj: Business Insider