Řecká krizová historie
Současná řecká krize má do svého konce ještě daleko. A nejde ani zdaleka o první krizi kolébky demokracie. Řecko má v tomto směru velice bohatou historii.
Ekonomové Carmen Reinhart a Kenneth Rogoff sestavili časovou osu finančních krizí ve světě od začátku 19. století do roku 2010 (ve From Financial Crash to Debt Crisis i v rozšířené verzi This Time Is Different: Eight Centuries of Financial Folly).
Klasifikovali 6 hlavních typů finančních krizí:
- Bankovní krize: Takzvaný run na banky a podobné události, které vedou k selhávání velkých finančních institucí. Vyžadují nemalé vládní intervence.
- Krize státního dluhu: Vláda není schopna splácet dluh nebo úroky z něj zahraničním věřitelům, případně dochází k dramatické restrukturalizaci státního dluhu.
- Domácí krize státního dluhu: Podobný případ jako předchozí, ale zahrnuje spíše domácí věřitele. Může také dojít ke zmrazení bankovních účtů či násilné konverzi depozit v zahraniční měně do měny domácí.
- Propady na akciovém trhu: Akcie a akciové indexy nezadržitelně ztrácejí, a to i bez špatných fundamentálních zpráv.
- Inflační krize: Roční míra inflace vystoupá minimálně na 20 %.
- Měnové krize: Devalvace domácí měny vůči americkému dolaru, případně jiné historicky a geograficky relevantní měně, o více než 15 %.
Reinhart a Rogoff ověřovali, zda země v jednotlivých letech neprodělávala tu či onu krizi. Na grafu jsou řecké krize od roku 1829, tedy od doby, kdy se země stala nezávislou na Osmanské říši.
Stejně jako u většiny zemí jinde ve světě jsou patrné otřesy na počátku Velké hospodářské krize na konci 20. a začátku 30. let i další finanční krize, které začaly později. Ve světle současných problémů Řecka je zajímavé, že země strávila mezi lety 1829 a 2010 až 87 let (48 %) ve stavu dluhové krize. Problémy se splácením dluhů zahraničním věřitelům tedy v Řecku nejsou žádnou novinkou.
Zdroj: Business Insider
