HFT: Prospěšný byznys, nebo zlodějina?
High-frequency trading (HFT) byl pro mnoho lidí zdrojem pohádkového bohatství. V Česku je nejznámějším algoritmickým obchodníkem Karel Janeček se svou firmou RSJ. Zastánci HFT tvrdí, že dodává trhům likviditu, snižuje volatilitu a pomáhá stanovovat tržní ceny. Pro odpůrce a kritiky je tento byznys především pochybným zdrojem příjmů svých provozovatelů.
Obchodování bez rizika
Firma Virtu, zabývající se HFT, se 20. dubna 2015 rozhodla zkusit podruhé vstoupit na burzu skrze vlastní IPO (rok předtím úpis stáhla kvůli rozruchu, který vyvolala publikace knihy Flash Boys o manipulaci trhu ze strany algoritmických obchodníků).
Primární emise akcií vyžaduje, aby bylo zveřejněno mnoho interních informací o dané firmě. O Virtu si lze přečíst fascinující informaci. "Celková šíře a diverzita našich aktivit na poli tvorby trhu, společně s našimi strategiemi v reálném čase a technologiemi řízení rizika nám umožnily mít pouze jeden ztrátový obchodní den v periodě 1 485 obchodních dnů."
Čtete správně, Virtu zaznamenala mezi lety 2009 a 2014 celkem jen jeden ztrátový den z 1 485. To znamená pravděpodobnost výhry 99,93 %. A nejen to. Za rok 2014 byl nejhorší obchodní den Virtu zastoupen výdělkem mezi 800 tisíci a 1 milionem dolarů. Jak se algoritmickým obchodníkům takové věci daří?
Jsou rychlí
HFT firmy utrácejí velké peníze za IT zařízení. Aby měly superrychlé servery smysl, musejí být umístěny co nejblíže burzám. Například v drahých prostorách na Manhattanu. Nezbytní jsou také špičkoví programátoři a síťaři a v neposlední řadě síťová infrastruktura.
Například v roce 2012 HFT firma Tradeworx utratila 300 milionů dolarů za mikrovlnou infrastrukturu, jen aby se zpoždění předání informace z burzy v New Jersey do Chicaga snížilo z původních 9 milisekund na 8,5.
Je důležité si uvědomit, že kdokoli, kdo nemá rychlost vysokofrekvenčních algoritmů - sám za sebe hrající malý investor nebo sofistikovaný manažer penzijního fondu -, nemá proti počítači šanci. Pokud není přímo "u zdroje", a nemá vybudovanou nejrychlejší infrastrukturu, bude vždy pomalejší.
Riziko této metody obchodování ale může být v tom, že se špatně naprogramovaný algoritmus "utrhne ze řetězu". Přesvědčila se o tom HFT firma Knight Capital, která byla obratem největším obchodníkem s americkými akciemi. V srpnu 2012 přišla během půl hodiny o 460 milionů dolarů.
Bleskoví chlapci
Jak se tedy algoritmičtí obchodníci dostávají ke svým výdělkům? Nepopiratelně je určitá část těchto peněz nabyta legitimně a morálně, nicméně některé praktiky jsou přinejmenším na hraně. Tou hlavní, kterou v knize Flash Boys popisuje Michael Lewis, je takzvané elektronické předbíhání.
Na elektronické předbíhání poprvé upozornil Brad Katsuyama, který si všiml, že zatímco dříve, pokud bylo na burze nabízeno 100 000 akcií v ceně 5 dolarů, investor mohl všech 100 000 koupit, ale zhruba od roku 2007 již nebylo možné koupit všechny akcie. Někdo vás vždy předběhl. V roce 2009 už bylo možné koupit jen okolo 50 % akcií.
Je to způsobeno tím, že jsou akcie nabízeny na různých burzách, které se nacházejí v různých budovách. To vytváří zpoždění a prostor pro HFT firmy s rychlejšími počítači a připojením. HFT algoritmy, které "sedí u zdroje" a reagují na nabídky v řádu nanosekund, takto na individuálních obchodech vydělávají drobné částky v řádu centů, nicméně generují obrovské obraty (až 70 % obchodů s americkými akciemi), což jim zajišťuje masivní zisky s mizivým rizikem.
Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz.
Zdroj: Investujeme.cz
