Průmyslová výroba v eurozóně v srpnu meziročně vzrostla méně, než se čekalo

Meziměsíční pokles o půl procenta v eurozóně vyvolal pokles produkce energií o 3,0 %, následovaný kapitálovým zbožím (-1,0 %) a zbožím krátkodobé spotřeby (-0,1 %). Naproti tomu výroba polotovarů vzrostla o 0,2 % a zboží dlouhodobé spotřeby o 2,3 %. Do 0,3% meziměsíčního poklesu v celé EU se nejvíce promítl propad produkce energií o 1,2 %, kapitálového zboží o 0,3 % a zboží krátkodobé spotřeby o 0,1 %, zatímco produkce polotovarů stagnovala a produkce zboží dlouhodobé spotřeby vzrostla o 1,3 %.

Největší meziměsíční pokles ze států, které mají již data dostupná, zaznamenala Česká republika (-4,3 %), následovaná Chorvatskem (-4,1 %) a Litvou (-3,5 %), zatímco nejvyšší přírůstek vykázaly Švédsko (+4,0 %), Řecko (+3,9 %), Dánsko a Francie (shodně +1,6 %).

K meziročnímu růstu o 0,9 % v zemích eurozóny nejvíce přispěl růst produkce zboží dlouhodobé spotřeby o 4,5 %, kapitálového zboží o 2,8 % a zboží krátkodobé spotřeby o 0,9 %, zatímco výroba polotovarů klesla meziročně o 0,6 % a energií o 1,6 %. Za 1,9% meziroční růst vděčí produkce v celé EU především zboží dlouhodobé spotřeby (+3,6 %), kapitálovému zboží (+3,1 %), energiím (+1,8 %) a zboží krátkodobé spotřeby (+1,1 %). Produkce polotovarů se meziročně zvýšila jen o 0,2 %.

Největší meziroční nárůst zaznamenaly (ze zemí, které mají již data dostupná) Irsko (+15,0 %), Malta (+9,3 %), Lotyšsko (+6,4 %), Česká republika a Švédsko (shodně +6,3 %). Pokles byl naopak pozorován v Nizozemsku (-8,9 %), Estonsku (-2,7 %), Finsku (-2,3 %) a na Slovensku (-0,4 %).

Zdroj: Eurostat

Aktualita pro rok 2026