Podle SPS české stavebnictví letos vzroste o sedm procent

"České stavebnictví se letos na první pohled vyvíjí pozitivně. Při bližším pohledu je ale jasné, že pozitivní vývoj není plynulý a obor pokračuje skokově. Přesto můžeme náš odhad z prvního čtvrtletí, kdy jsme počítali s pětiprocentním růstem, ještě mírně zvýšit," řekl Matyáš.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni po pětiletém poklesu stavebnictví vzrostlo o 4,3 %. V roce 2013 stavební firmy vykázaly tržby 397 miliard korun, letos by to podle SPS mohlo být 470 miliard Kč.

"Vývoj je zatím dobrý. Když vydrží i v dalších letech, tak se zhruba v letech 2018 až 2020 dostaneme nad předkrizovou hladinu," očekává Matyáš. V roce 2008 dosáhla hodnota stavební produkce v Česku 547,5 miliardy korun.

"V příštím roce očekávám růst v jednotkách procent. Ale jestli to bude jedno nebo devět, to nejsem schopen určit. Vývoj zakázek v letošním třetím čtvrtletí může být určitým varováním ," dodal prezident SPS. Například analytická společnost CEEC Research, která provádí každé čtvrtletí průzkum mezi řediteli stovky stavebních firem, pro letošek očekává růst o 6,6 %. V příštím roce by měl být vývoj podobný (růst o 5,8 %).

Podle SPS české stavebnictví brzdí zejména špatná legislativa, ať už jde o novelu stavebního zákona nebo nový zákon o veřejných zakázkách. "Zákony měly splnit dva cíle. Koordinované povolení staveb a podstatné zkrácení termínu přípravy staveb. Ale náš pohled je poměrně skeptický, myslíme, že těch cílů nebude dosaženo. Podmínky se vůbec nezlepšily. Problém je navíc v tom, že jednotlivá ministerstva si řeší svoje problémy, které jdou úplně proti vytčeným cílům," uvedl generální ředitel SPS Miloslav Mašek. "Tyhle záležitosti by měla koordinovat vláda, a ne to nechávat na ministerstvu pro místní rozvoj, který je garantem těchto zákonů," dodal Mašek.

Za velký problém SPS považuje také novelu zákona o posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. zákon EIA (Environmental Impact Assessment).

"To je jedna z hlavních příčin, proč stavby nejdou urychlit. Prostor, který se tam dává veřejnosti, je nesmyslně velký," upozornil Mašek. Jako příklad problémů uvedl projekt rozšíření centrály ČSOB v pražských Radlicích nebo spalovnu v Plzni, kde byla stavba už třikrát zastavena.

"Takových 80 % energie musíme investovat do překonávání obtíží, které nám připravuje legislativa, zbylých 20 % jde na stavění, což je málo. Úplně největší změna ale podle mě nastala až po vstupu do EU v roce 2004. Na prvním, druhém i třetím místě je nyní papír a až pak teprve nějaké řemeslo," doplnil generální ředitel firmy SMP CZ Martin Doksanský.

Zdroj: ČTK