Míra nezaměstnanosti v Japonsku v říjnu sestoupila na dvacetileté minimum, jádrová inflace byla 1,2 %

Spotřebitelské výdaje se meziročně propadly o 2,4 %, průměrný příjem klesl o 0,9 %. Údaje podle agentury Reuters podtrhují obtížnost záměru vlády přimět podniky ke zvyšování mezd.

"Nabídka pracovních míst roste, průměrný výdělek zaměstnanců se ale příliš nezvyšuje. Proto nerostou příjmy domácností a spotřeba zůstává slabá," uvedl ekonom Taro Saito z institutu NLI.

Premiér Šinzó Abe slíbil podnikům výměnou za zvyšování mezd pokles daňové zátěže. Vláda rovněž plánuje zvyšování minimální mzdy, která v současnosti činí 798 jenů (166 Kč) na hodinu. Tento plán počítá s růstem o tři procenta ročně, díky kterému by se minimální mzda měla do roku 2020 vyšplhat na 1 000 jenů.

Ekonom Masamiči Adači ze společnosti JPMorgan nicméně upozorňuje, že většina lidí pobírajících minimální mzdu pracuje pro malé a střední podniky, které si její zvýšení nemohou dovolit.

Mluvčí japonské vlády v pátek oznámil, že premiér nařídil ministrům připravit nový balík výdajů na podporu ekonomiky, který by měl zahrnovat například jednorázové peněžní dávky pro chudé důchodce. O rozsahu tohoto balíku zatím nebylo rozhodnuto, podle místních médií by však výdaje mohly překročit tři biliony jenů.

Součástí balíku by podle mluvčího měla být rovněž opatření k posílení konkurenceschopnosti japonských zemědělců v době, kdy země v rámci Transpacifického partnerství (TPP) více otevírá své trhy.

Nové výdaje by mohly zvýšit popularitu vlády před volbami, které se budou konat v létě. Zemědělci a důchodci jsou oporou premiérovy Liberálně-demokratické strany (LDP), upozorňuje agentura AP.

Míra inflace zůstala na 0,3 %. Jádrová inflace byla sice v říjnu na 1,2 %, což BoJ interpretuje tak, že cenový vývoj v ekonomice není až tak špatný a že na celkovou inflaci mají velký vliv ceny ropy, analytici k tomu ale přidávají, že to je zpožděným dopadem slabého jenu a že tento efekt může postupně vymizet.

Důležitý pro inflaci bude růst mezd, který BoJ pozorně sleduje. Pokud s ním nebude spokojená, může dále posílit svoji monetární expanzi. Dosavadní signály ohledně budoucnosti jsou smíšené. Opatrnost podniků ohledně zvyšování mezd bude zřejmě také záviset na intenzitě zpomalení hospodářského růstu v Číně.

Japonsko je třetí největší ekonomikou na světě. Země se letos vrátila do hospodářské recese, která se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Hrubý domácí produkt Japonska se ve třetím čtvrtletí snížil o 0,8 procenta po poklesu o 0,7 % v předchozích třech měsících.

Zdroj: ČTK, Česká spořitelna