Bristol-Myers Squibb koupí v jedné z největších akvizic v historii farmaceutického průmyslu za 74 miliard dolarů firmu Celgene

Americký výrobce léků Bristol-Myers Squibb koupí za zhruba 74 miliard dolarů biotechnologickou firmu Celgene. Podniky to ve čtvrtek oznámily ve společné tiskové zprávě. Jejich spojením vznikne farmaceutický gigant s významnými aktivitami v oblasti léčby rakoviny. Oznámená transakce je jednou z největších akvizic v historii farmaceutického průmyslu.
Akcionáři společnosti Celgene v rámci dohody o převzetí obdrží za každou svou akcii 50 dolarů v hotovosti a jednu akcii Bristol-Myers Squibb, jejíž středeční závěrečná cena na burze v New Yorku činila 52,43 dolaru. Kupní cena je tak o více než polovinu vyšší než středeční závěrečná hodnota akcií firmy Celgene.
Akcie společnosti Celgene po ohlášení transakce vykazovaly růst o více než 32 %, zatímco akcie Bristol-Myers Squibb kolem 16 % ztrácely.
Dohodu o spojení již schválily správní rady obou podniků. Po dokončení transakce, které firmy očekávají ve třetím čtvrtletí, budou akcionáři Bristol-Myers Squibb vlastnit asi 69 % sloučeného podniku, akcionáři Celgene zhruba 31 %.
Generální ředitel a předseda správní rady společnosti Bristol-Myers Squibb Giovanni Caforio uvedl, že spojení podniků přinese pacientům nové možnosti při léčbě řady vážných nemocí. "Jako sloučená skupina si upevníme vedoucí pozice v rámci své produktové škály, včetně výrobků v oblasti rakoviny, imunologie a zánětů," dodal.
"Pro akcionáře firmy Celgene vnímáme transakci jako veskrze pozitivní. Společnost už delší dobu pracuje, byť spíše neúspěšně, na diverzifikaci svého portfolia léků. Investoři povážlivě ztráceli trpělivost, což akcie v posledních dvou letech pocítily. Daleko větší otázkou je výhodnost transakce pro Bristol-Myers Squibb. Na jedné straně kupuje historicky dobrou firmu při rozumné valuaci, na straně druhé ale stojí poměrně velké riziko. To se váže ke klíčovému léku Celgene s názvem Revlimid, který je preferovanou součástí první linie léčby mnohočetného myelomu a tvoří asi 65 % tržeb společnosti," říká analytik Jan Šumbera z České spořitelny.
"Právě odsud pak plyne ona zmiňovaná potřeba diverzifikace, neboť Revlimidu se postupně blíží konec patentové ochrany. Po jejím vypršení mohou výrobci kopií léku směle vrhnout na trh s levnější variantou. To je sice dobrá zpráva pro plátce (pojišťovny), méně však pro samotnou firmu Celgene. Samotná firma Celgene čeká nástup generické konkurence v roce 2022. I proto bude jedním z velkých úkolů firmy Bristol-Myers Squibb u soudu (nebo přes mimosoudní vyrovnání) odrazit snahy generických výrobců urychlit vstup jejich léků na trh. U soudu se Celgene například aktuálně pře s generickými výrobci, kteří tvrdí, že jejich kopie nepoškozují patentová práva, a tudíž není důvod je nenechat proudit na trh,"
"Právě v délce patentové ochrany vidíme klíčový aspekt rozhodující o atraktivnosti akvizice pro Bristol-Myers Squibb (alespoň v následujících pěti letech). Pokud patentová ochrana vydrží do roku 2022, Revlimid i díky vysoké provozní marži zajistí poměrně rychlé splácení transakcí vzniklého dluhu (okolo 46 miliard USD i se započtením čistého dluhu Celgene)," dodává Šumbera.
Zdroj: ČTK