3 jasné důkazy, že úspory srážejí Evropu na kolena

Nové studie prokazují, co říkají odpůrci tvrdých úsporných opatření již dlouho. Škrty nikam nevedou. Lidé i celé ekonomiky trpí zbytečně. Úspory si vybírají svoji daň na růstu, zadlužení ještě zhoršují a zvyšují dlouhodobou nezaměstnanost (zejména mladých).

1. Dluhové břemeno se zhoršuje, ne naopak

Cílem všech úsporných plánů je udržet zadlužení na uzdě a postupně je redukovat. Autoři studie vydané koncem října britským institutem pro ekonomický a sociální výzkum (National Institute of Economic and Social Research) zjistili, že jsou drastické úspory sebevraždou a ke snížení zadlužení nevedou. Úspory tlumí růst. A když jmenovatel zlomku zadlužení ve vztahu k HDP klesá, z jednoduché logiky vychází, že celková hodnota indikátoru musí růst, přinejmenším krátkodobě.

Za normálních podmínek vede fiskální konsolidace (neboli redukce fiskálního deficitu) k poklesu zadlužení. Ale nyní nežijeme v "normální době". Běžně by fiskální restrikci doprovázela uvolněná monetární politika. Sazby ale už není kam stlačovat a ECB není ochotna přistoupit k nekonvenčním opatřením, jaká využívá například Fed, když provádí takzvané kvantitativní uvolňování. Proto je monetární politika ECB ve skutečnosti mnohem restriktivnější, než se na první pohled jeví.

Nezaměstnanost je vysoká a jistota zaměstnání mizivá. Domácnosti nemají dost hotovosti. Dostupnější úvěry, kdyby centrální banka monetární politiku uvolnila, by však nejspíše zvýšenou spotřebu stejně dostatečně nenastartovaly. Proto škrty bolí více a působí rychleji.

Problém ještě zhoršuje skutečnost, že fiskálně konsolidační programy aplikuje ve stejný okamžik celá Evropa. Když úsporná opatření sníží HDP, nejenže to zasáhne domácí růst, ale přelévá se to i do ostatních zemí, protože klesá mezinárodní obchod.

Autoři studie zahrnuli všechny zmíněné faktory do svých projekcí a ukazují dopad fiskální konsolidace. Graf zahrnuje dopady opatření přijatých nebo oznámených mezi roky 2011 a 2013 a znázorňuje situaci, jakou bychom očekávali za normálních podmínek (černá barva), a to, co se děje dnes (modrá).

2. Škrty podrývají ekonomický růst

Report ze začátku listopadu londýnského centra pro hospodářský a obchodní výzkum (Centre for Economics and Business Research) předpovídá eurozóně zdlouhavou recesi po celý rok 2013. V následujícím roce počítá jen s nepatrným růstem ekonomiky. Nové propočty berou v úvahu úsporná opatření. Scénář, že by nějaká země opustila euro, ale nepřipouští.

V Řecku se pojem morální hazard přetváří před očima: Až nepůjde o koryta, půjde o život
V pondělí se setkali ministři financí eurozóny, aby probrali situaci Řecka. Podle očekávání k uvolnění další tranše finanční pomoci nedošlo, místo toho Řecko dostalo dva roky navíc na zavedení úsporných opatření. To podle odhadů bude znamenat další desítky miliard pomoci. EMU a MMF se však nedohodly na harmonogramu snižování celkového dluhu, který by měl klesnout z dnešních 190 % HDP na 120 % do roku 2020. Jean-Claude Juncker (za EMU) by rád posunul i toto datum, Christine Lagardeová (MMF) je proti. Další setkání je v plánu 20. listopadu. Bankrot Řecka evidentně nikdo nechce, mluvit se o něm ovšem může stále.

"Ekonomická situace v některých částech Evropy se mění ze špatné na katastrofální," říká Douglas McWilliams, šéf centra a spoluautor studie. "Hrozí nebezpečí, že ekonomické problémy přerostou v sociální nepokoje v mnoha oblastech Evropy s tím, jak nezaměstnanost nepřestává růst a vládám začínají docházet peníze."

Následující graf nabízí pohled na odhady růstu pro různé země:

S tím souhlasí ve svém komentáři z minulého týdne i hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen. "Sociální napětí může zvítězit nad velmi potřebnými reformami a konsolidací veřejných financí kvůli zmobilizování voličů. Uvědomme si, že skupiny lidí demonstrujících napříč Evropou už nejsou jen odboráři a zaměstnanci ze státní správy. Už je to národní problém mnoha zemí. Celou generaci mladých lidí v problémových zemích můžeme označit za ztracenou kvůli všem těm zklamáním spojeným s nízkou mírou produktivity, inovací a malé naději na spokojený život."

Citovaný ekonom vidí dva možné scénáře dalšího vývoje:

Radikalizace – fašismus a komunismus

Pokud politici budou ignorovat volání po změně, voliči se zradikalizují a přesunou se k extrémní pravici či levici. "Zvažujeme hrůznou predikci pro rok 2013, která zahrnuje seriózní návrat ke komunismu ve východní Evropě a také v některých státech jižní Evropy. Voliči v Řecku si již oblíbili neonacistický Zlatý úsvit a v Itálii by mohl být dalším ministerským předsedou Beppe Grillo z populistického Hnutí pěti hvězd," píše Jakobsen.

Sociální napětí jako impuls pro politiky – potenciál velkých ztrát

Pokud se politici začnou vyjadřovat o potřebě změny, bude to mít velké dopady na ekonomiku. "Nezapomeňme, že pokud vlády chtějí snížit sociální napětí nicneděláním, budou muset akceptovat ztráty na propadlých garancích a půjčkách poskytnutých Řecku. To neprojde tak snadno v Německu, kde by 50% odpuštění dluhu a garancí znamenalo ztrátu 17,5 miliardy eur," varuje Jakobsen. To by zamíchalo s plány Německa dosáhnout plánovaného vyrovnaného rozpočtu v roce 2014.

V listopadu se ekonomickými kartami v Evropě moc nemíchalo, Čína se možná nadechuje k růstu
Zpracovatelský sektor vykázal mírné zlepšení v Německu, ve Francii, v sektoru služeb došlo k růstu ve Francii, zatímco v Německu k mírnému poklesu. Za týden budou čísla zpřesněna a doplněna o údaje z ostatních evropských zemí, dnešní data jsou takzvanou FLASH variantou, tedy předběžným vyhodnocením údajů od zhruba 85 % dotazovaných manažerů. Stejně tak je tomu v případě Číny, kde se PMI ve zpracovatelském sektoru po mnoha měsících vyhoupl nad 50 bodů, tedy do oblasti ekonomické expanze.

Navíc, pokud jedna nebo dvě země dostanou úlevu – prodloužení lhůty na provedení reforem a nominální snížení úrokové míry – MMF, ECB a evropská vláda budou muset strpět nemalé ztráty pro ně i pro rozpočty jednotlivých států. Několik států bude mít také zvýšené náklady kvůli nutnosti jít si půjčit na trh za úrok vyšší než dotovaná úroková míra pro Řecko.

Akceptace ztrát by byla hlavním krokem pro Evropu. "Zestátnili" jsme dluhy a jejich břemeno. Teď potřebujeme demokratizovat ztráty, zachránit, co zbylo z Evropy, a pravděpodobně tak zastavit politický přesun k extrémům. Řešení nezaměstnanosti a sociálního napětí by mohlo být novou hlavní prioritou politiky, ale vyžádá si velké množství prostředků od daňových poplatníků, především ze zodpovědných severoevropských zemí.

3. Drastické úspory připravují lidi o práci

Pojďme ke třetímu argumentu, proč nejsou drastické úspory pro Evropu řešením. Propouštění postihuje jak veřejný, tak soukromý sektor. O čem se ale mluví méně, jsou dopady dlouhodobé nezaměstnanosti. Největší problém představuje u mladých lidí. V eurozóně je více než 23 % lidí mladších 25 let bez práce. V zemích, jako jsou Řecko nebo Španělsko, je více než polovina mladých lidí nezaměstnaných. V roce 2011 mělo práci jen 34 % mladých v celé Evropě. Jde o nejnižší počet, který byl Eurostatem kdy zaznamenán.

Studie z minulého měsíce od European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions analyzovala ekonomické a sociální náklady tak vysokého podílu mladých nezaměstnaných. Studie se dívá na takzvanou NEET míru, která rovněž stoupá. NEET (Not in Employment, Education or Training) označuje ty, kteří nemají zaměstnání ani se soustavně nevzdělávají ve školách nebo prostřednictvím různých kurzů. O tento ukazatel by se politici měli zajímat nejvíce, protože když bude dlouhodobě mnoho mladých bez práce, nebude mít kdo zajistit rychle stárnoucí populaci.

Pro mladou generaci dlouhodobě nezaměstnaných bude postupem času stále složitější vstoupit do pracovního procesu. Z velké části jde o strukturální nezaměstnanost, což znamená, že mnozí budou muset před nástupem do budoucího zaměstnání projít rekvalifikací.

Náklady nezaměstnanosti mladých autoři vyčíslili pro rok 2011 na 153 miliard eur, což odpovídá 1,2 % HDP. Dodávají, že jde navíc o konzervativní odhad. Náklady jsou nejen ekonomické, ale i sociální. Mladí spadající do kategorie NEET budou jen velmi těžko hledat práci i v budoucnu. Budou permanentně nespokojení a sociálně vyčlenění, což povede k radikalizaci jejich názorů. Jinými slovy, budou mnohem častěji patřit mezi ty, kteří házejí zápalné lahve během demonstrací.

Další krize v Evropě: Tisíce demonstrantů napoví - je to krize demokracie
Program odkupu dluhopisů zaváděný Evropskou centrální bankou by mohl fungovat jako růžové brýle. Země si budou moci půjčovat na trzích s nižšími úroky, jejich věřitelé mohou dluhy odprodat Evropské centrální bance, která si natiskne tolik peněz, kolik bude potřeba. Desítky tisíc lidí v ulicích Madridu a Lisabonu ale o víkendu daly jasně najevo, že to nebude tak jednoduché.

Zdroj:
Quartz
Nezaměstnanost
Přestat sledovat
Ekonomika
Přestat sledovat
Eurozóna
Přestat sledovat
17. 4. 2021 20:31
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
15. 4. 2021 17:01
Ivana Birtová (Realitní Shaker): Nízké sazby a malá nabídka hrají do karet investicím do nemovitostí
Bydlení
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
13. 4. 2021 17:01
Ronald Schubert (WOOD & Company): Největším rizikem je růst výnosů dluhopisů, současné úrovně ale…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
10. 4. 2021 20:31
Jaroslav Brychta (XTB): V rámci výsledkové sezóny budou nejdůležitější výhledy samotných firem
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat