Evropské akcie v úterý začaly nový měsíc na pozitivní vlně

Akcie na západoevropských trzích se v úterý vrátily k růstu. Na trzích po pondělním vybírání zisků opět zavládl mírný optimismus spojený s příchodem nových vakcín a nadějí na rychlé oživení ekonomiky.
Panevropský index STOXX Europe 600 v úterý vzrostl o 0,65 % na 391,90 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 1,89 % na 6 384,73 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 1,14 % na 5 581,64 bodu a německý DAX posílil o 0,69 % na 13 382,30 bodu.
Optimismus na akciových trzích byl v úterý cítit prakticky po celém světě a evropské burzy tento trend kopírovaly. Podle některých investorů ovšem tento stav nemusí vydržet dlouho. "Začátkem prosince si akcie možná dají mírnou pauzu navzdory všem dobrým zprávám kolem vývoje vakcín," míní Jonathan Bell z firmy Stanhope Capital.
Za pravdu mu dávají také indexy nákupních manažerů ve výrobním sektoru, které v Evropě kvůli uzavřeným ekonomikám nenaplňují očekávání trhů. I přes tuto opatrnost v úterý většina sektorů na trzích posilovala, nejvíce se dařilo základním materiálům (+3,6 %), nedařilo se naopak zdravotní péči, která klesla o 0,2 %.
Hlavní úterní události na evropských trzích
- Polsko a Maďarsko očekávají nové návrhy řešení sporu ohledně podmíněnosti vyplácení peněz z rozpočtu Evropské unie a fondu obnovy principem vlády práva. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí polské vlády.
- Růst aktivity zpracovatelského sektoru eurozóny v listopadu zpomalil, protože obnovená opatření proti šíření koronaviru zasáhla poptávku. Vyplývá to z finálních dat průzkumu společnosti IHS Markit. Údaje nicméně podle firmy signalizují, že dopad pandemie covidu-19 na ekonomiku eurozóny bude ve čtvrtém čtvrtletí mírnější než ve druhém kvartálu.
- Míra nezaměstnanosti v Německu v listopadu i přes vyhlášenou karanténu nadále klesala, z říjnových 6 % se dostala na 5,9 %. V úterý o tom informoval spolkový úřad práce, podle kterého ale vzrostl počet zaměstnanců v ochranném režimu kurzarbeitu.
- Spotřebitelské ceny v eurozóně v listopadu stejně jako v předchozích dvou měsících meziročně klesly o 0,3 %. Inflace tak zůstává na nejnižší hodnotě za poslední čtyři roky. Vyplývá to z úterního rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat. Loni v listopadu ceny v eurozóně meziročně vzrostly o procento.
- Americká farmaceutická společnost Pfizer a německá firma BioNTech podaly žádost o podmínečnou registraci společné vakcíny proti covidu-19 na trhu Evropské unie. Informovala o tom v úterý agentura DPA, podle které byla žádost podána již v pondělí. Ve stejný den žádost o povolení pro podmínečné uvedení vakcíny na unijní trh podala i americká společnost Moderna.
- Akcie italské bankovní skupiny UniCredit v úterý výrazně klesají. Reagují tak na nečekané oznámení, že generální ředitel Jean Pierre Mustier v dubnu, kdy skončí jeho současné funkční období, společnost opustí. Důvodem je jeho jiný pohled na strategii firmy, než má správní rada.
- Britský řetězec obchodních domů Debenhams vstoupí do likvidace, což bude znamenat uzavření poboček a možný zánik 12 000 pracovních míst. Správci podniku se pro tento postup rozhodli poté, co firma JD Sports ztratila zájem o jeho převzetí. Informovaly o tom v úterý agentury AP a Reuters.
- Schodek státního rozpočtu Slovenska na konci listopadu překročil hranici pěti miliard eur. Ve srovnání se stejným obdobím loňska byl tak téměř trojnásobný, hospodaření státu negativně poznamenala i pandemie nemoci covid-19. Vyplývá to z dnešních údajů slovenského ministerstva financí.
- Největší německý řetězec kadeřnictví Klier je kvůli propadu tržeb způsobenému pandemií nemoci covid-19 v platební neschopnosti. Oznámila to v úterý agentura DPA. Firma má podle svých slov v Německu kolem 1 400 poboček a další v zahraničí, včetně Česka. Firma doufá v reorganizaci a obnovení činnosti na jaře. Jak se situace dotkne poboček v zahraničí zatím není jasné.
Výsledková sezóna
- Ruská vlajková letecká společnost Aeroflot, která se podobně jako konkurenti potýká s negativními dopady šíření koronaviru, vykázala za třetí čtvrtletí čistou ztrátu 21,1 miliardy rublů (zhruba šest miliard korun). Na provozní úrovni však vydělala 20,1 miliardy rublů po téměř dvoumiliardové ztrátě ve druhém čtvrtletí, a to mimo jiné díky částečnému oživení letecké přepravy a nižším provozním nákladům.
Zdroj: CNBC, Reuters