Jak z krize? Kdo to ví, ať odpoví

O paralelách mezi Velkou hospodářskou krizí ve třicátých letech minulého století a situací, kterou si procházíme dnes, se napsalo již mnohé. Avšak s přibývajícím časem trochu pozorný pozorovatel najde další shodné rysy.

Jedním z těchto rysů je nezaměstnanost. Ta v mnoha zemích EU šplhá do rekordních výšin, a to zejména mezi mladými. Citelně to pociťují zejména okrajové země EMU.

Strašidelný graf ve strašidelných časech

Mezi jednotlivými zeměmi EMU existují velké rozdíly nejen v nezaměstnanosti (a její struktuře), ale rovněž v produktivitě práce a ekonomické vyspělosti. Třeba Řecko a Portugalsko dosahují v ukazateli HDP na hlavu jen 82 % a 77 % průměru EU, přičemž vycházejí ještě nižší čísla, když vezmeme v úvahu jen EMU. Naproti tomu takové Německo je na úrovni 120 % EU a 112 % eurozóny.

Ovšem málo se již ví, alespoň v tuzemsku, že třeba i mezi jednotlivými státy USA jsou výrazné rozdíly v ukazateli HDP per capita. Například Alabama má jen 74 % průměru USA a Mississippi jen 67 %. Pokud jde o rozdíly v ekonomické vyspělosti, jsou na tom EU a USA dost podobně.

Řešení krize

Určitou podobnost můžeme najít i ve zvolených "řešeních" ekonomické krize. Stejně jako ECB, jen o něco dříve, pumpoval Fed do ekonomiky značné prostředky (programy Twist či QE). Na tyto kroky je možné nahlížet ze dvou pohledů. Jeden, který reprezentuje spíše názorový proud klasické ekonomie, říká, že tyto zásahy byly kontraproduktivní a ekonomice nijak nepomohly. Na druhou stranu se objevují kritiky, že zásahy byly příliš slabé, a tudíž nedostatečné.

Jedním z nejhlasitějších kritiků je i známý ekonom Paul Krugman. Ten horuje za výraznější podporu ekonomiky ze strany státu. Své argumenty opírá o to, že čím více se snížily vládní výdaje, tím více pokleslo HDP dané země.

50 na 50: Podle Krugmana evropskou krizi ukončí až něco "nepřijatelného" a "nemožného"
Paul Krugman - jedněmi zatracován, druhými obdivován. Laureát Nobelovy ceny vidí z krize v eurozóně jen dvě východiska. A obě jsou v tuto chvíli označována za nepřijatelná a nemožná.

Ovšem trochu při své kritice zapomíná, že vliv na HDP mají nejen vládní výdaje, ale i další faktory, především pak investice firem.

Jak neřešit krizi?

Pro návod se můžeme podívat do Japonska. To nyní v podstatě vstupuje do třetí ztracené dekády. Po kolapsu realitního trhu a bank na počátku 90. let minulého století se tehdejší japonská vláda pokusila vše vyřešit za pomoci masivních vládních výdajů na investice do infrastruktury (do značné míry byly tyto investice zbytečné). Když se ukázala marnost těchto snah, přišla japonská centrální banka s politikou velmi nízkých (až nulových) sazeb a kvantitativním uvolňováním. Ani to však nefunkční bankovní systém nedalo do pořádku.

Ekonomika: Tohle není konec hry, to je konec jejího konce. Francie končí do dvou let, Japonsko už za rok
John Mauldin, finanční expert a editor Thoughts from the Frontline Investment Newsletter, je známý svým pesimistickým názorem na současnou světovou ekonomiku. Potvrdil to i v průběhu týdne v jednom z rozhovorů, když přirovnal současnou ekonomiku ke hře s hodně špatným koncem. "Sledujeme opravdu poslední hru, a i ta pomalu končí," řekl doslova.

Jak se zdá, v Evropě se politici rozhodli japonskou cestu zopakovat. Když se krize opět rozhoří, sejdou se zástupci EU a shodnou se na tom (v "lepším" případě), že je potřeba něco dělat. Jejich plán je však vždy neurčitý a zdá se, že počítají s tím, že když nebude něco fungovat podle představ, zasáhne ECB.

Obdobně jsou na tom i v USA, kde čekají, zda Fed oznámí další kolo QE. A to přesto, že prozatím ani Twist, ani QE ekonomiku výrazněji nepodpořily.

Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz

Kvantitativní uvolňování: Co čekat od Fedu v příštích měsících?
Šéf amerického Fedu Ben Bernanke ve svých projevech v Kongresu nechal otevřenou řadu možností dalšího vývoje americké ekonomiky. Ta sice zpomaluje, ovšem ne tak výrazně, aby se dalo čekat hned 1. srpna na dalším pravidelném zasedání FOMC oznámení třetí vlny kvantitativního uvolňování (QE3). Podle makléře Aleše Jandejska z brokerjetu České spořitelny má Fed do prezidentských voleb svázané ruce, investoři mají spíše sledovat výsledkovou sezónu.

Přestat sledovat
Eurozóna
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Kvantitativní uvolňování
Přestat sledovat
Dluhová krize
Přestat sledovat
20. 1. 2021 12:20
Michal Šnobr: Jak se Česko (ne)popere s jadernou energetikou a co to znamená (i) pro kurzové a…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Elektřina
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Jaderná energetika
Přestat sledovat
Německo
Přestat sledovat
Solární energie
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Větrná energie
Přestat sledovat
20. 1. 2021 10:02
Aktuálně z trhů: Srovnání evropských a amerických bank (plus důvod, proč budovat pozice v akciích…
Akciové tipy
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
19. 1. 2021 7:00
Erik Best: Trump, Biden a rozpadající se USA? Vlastně nic nového pod sluncem
Donald Trump
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Joe Biden
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
18. 1. 2021 12:00
Investorský magazín: Výhled pro jednotlivá aktiva, vodíkové akcie a lekce z doby technologické…
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Ekologie a životní prostředí
Přestat sledovat
Investiční bubliny
Přestat sledovat
Investiční portfolio
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Technologie
Přestat sledovat