Varování do roku 2017: Bude Čína bojovat s nedostatkem kapitálu?
Druhá největší ekonomika světa sice ve srovnání s vyspělým světem roste rychle, loni ale zaznamenala nejmenší expanzi za poslední čtvrtstoletí. K často zmiňovaným problémům, jako jsou rychlé stárnutí populace nebo rostoucí zadlužení, se přidává další. Řeč je o rychlém odlivu kapitálu.
Analytička ze společnosti Autonomous Research Charlene Chuová ve své poznámce nazvané The War on Outflows upozorňuje na problém rychlého odlivu kapitálu ze země, který může mít na ekonomický růst Číny větší dopad než cokoli jiného. Připomíná zejména dva problémy:
- Čínská válka o peníze opouštějící zemi je vedena devizovými rezervami a kapitálovými kontrolami, což nemůže trvat věčně.
- Budoucnost Číny závisí na jedné (hodně divoké) kartě, kterou jsou USA a jejich měna.
"Čínské úřady se rozhodly prosazovat přísnější opatření proti odlivu kapitálu prostřednictvím zásahů do kurzu domácí měny, aby alespoň dočasně vyřešily problém odlivu peněz ze země. Tento přístup může nějakou dobu fungovat, ale myslíme si, že takto uzavřená politika nemůže dlouhodobě mít úspěch v zemi tak závislé na obchodu a s bankovním sektorem o velikosti 33 bilionů dolarů," píše Chuová.
Jen v prosinci 2016 zaznamenala Čína odliv 82 miliard dolarů, což ukazuje na pokračující špatný trend, který tlačí na oslabování čínské měny. Vláda pro zastavení těchto odsunů peněz zavedla kapitálové kontroly pro jednotlivce i firmy. Podle Chuové je problém takového opatření v tom, že utlumí podnikatelskou aktivitu, což bude mít nepříznivý vliv na celou ekonomiku.
Čínská lidová banka vynaložila loni asi 800 miliard dolarů na udržení kurzu USD/CNY na jí preferované úrovni. Celkové dolarové rezervy Číny dosahují zhruba 3 bilionů, pokud by tedy rozpouštění rezerv pokračovalo stávajícím tempem, peníze Pekingu relativně rychle mohou dojít.
Kapitálové kontroly přitom vedou k tomu, že o umístění peněz v zahraničí začínají v poslední době (po zavedení omezení možnosti pořízení nemovitosti) přemýšlet také jednotlivci a domácnosti. Když se tyto peníze přidají ke zmíněným 800 miliardám, bude situace v roce 2017 ještě horší.
Čínským politikům pak zůstanou podle Chuové pouze dvě možnosti. Buď omezí svůj vliv na jüan a úrokové sazby, nebo ukončí volný pohyb peněz. V nejbližším roce pak analytička očekává, že centrální banka několikrát zvýší sazby, aby přitáhla peníze investorů, což bude mít neblahé dopady na banky a silně zadlužený firemní sektor.
Komplikaci mohou být i vztahy Číny s USA. Obchodní válka totiž podle Chuové může způsobit na trhu nervozitu, která povede k dalšímu odlivu peněz. Čína chce bojovat proti politice Donalda Trumpa zvyšováním daní a cel, ale podle některých analytiků se jí to může vymstít. "Když máte zemi s velkým deficitem obchodní bilance, která bude bojovat se zemí s velkým přebytkem, nakonec vyhraje země s obchodním deficitem," tvrdí Michael Every, hlavní tržní analytik Rabobank Group v Hongkongu. Pokud má tedy Chuová pravdu, Čínu by podobné kroky mohly hodně bolet.
Zdroj: Autonomous Research
