Evropské akcie ve středu uzavřely v plusu, dařilo se technologickému sektoru

Regionální index STOXX Europe 600 vzrostl o 0,65 % na 387,54 bodu, britský FTSE 100 si připsal 0,3 % na 7 543,2 bodu, francouzský CAC 40 získal 0,16 % na 5 529,22 bodu a německý DAX zpevnil o 1,51 % na 12 802,25 bodu.

Pomylsným vítězem dne se stal technologický sektor, který nahoru táhli dodavatelé amerického gigantu Apple, jenž v úterý odtajnil lepší než očekávané výsledky hospodaření za uplynulý kvartál. Výrazně díky tomu zdražily akcie výrobců čipů Austria Microsystems a STMicroelectronics. 

Z evropských firem pozitivním hospodářské výsledky představily například společnosti Inmarsat a Novo Nordisk. Akcie prvně jmenované firmy vyletěly vzhůru zhruba o 8 %, Novo Nordisk si připsala více než 4 %.

O necelé procento naopak zlevnily akcie švýcarské potravinářské skupiny Nestlé, jež ve středu oznámila, že se dohodla s evropskými maloobchodními prodejci na urovnání měsíce trvajícího sporu kolem stanovování cen a obchodních podmínek. Prodejci díky tomu zruší bojkot zboží Nestlé.

Evropské akcie (2. května 2018), zdroj: CNBC

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii i v eurozóně zůstala v březnu na nejnižších hodnotách od roku 2008. V celé EU činila 7,1 procenta, což je nejméně od září 2008. V zemích eurozóny pak byla nejníže od prosince 2008 a dosáhla 8,5 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost z členských zemí unie má Česká republika.
• Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí rostla pomaleji než v posledním kvartálu loňského roku. Evropský statistický úřad Eurostat ve středu oznámil, že hrubý domácí produkt zemí eura podle předběžných údajů vzrostl v prvním čtvrtletí o 2,5 % v meziročním srovnání po růstu o 2,7 % v předcházejícím období. V mezičtvrtletním srovnání evropská ekonomika podle očekávání rostla o 0,4 % (předchozí: +0,6 %).
• Evropská komise ve středu navrhla dlouhodobý rozpočet Evropské unie na léta 2021 až 2027. V závazcích má činit 1,135 bilionu eur, což podle komise odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu společenství. Rozpočet má být podle komise odpovědí na nové úkoly, ztrojnásobeny jsou například peníze na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku. Pro první víceletý finanční rámec po odchodu Británie z EU komise rovněž navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.
• Británie chce nařídit svým zámořským územím, jako jsou Kajmanské ostrovy a Britské Panenské ostrovy, aby do konce roku 2020 zveřejnila tajné informace o vlastnictví firem. Nařízení je součástí opatření pro boj s korupcí a daňovými úniky. Rozhodnutí je považováno za velké vítězství bojovníků proti neplacení daní a praní špinavých peněz, informovala agentura Reuters.