Hlavní problémy eurozóny musejí řešit vlády, zopakoval šéf ECB Draghi

Základní problémy dluhové krize eurozóny a hlubší evropské integrace musejí řešit vlády, Evropská centrální banka je v tom nahradit nemůže. Řekl to šéf ECB Mario Draghi v pondělním vystoupení v Amsterodamu.

ECB udělala, co mohla

**"Centrální banka poskytla vládám dost času na kroky ke stabilizaci bankovních systémů a zlepšení dlouhodobých podmínek růstu tím, že svými mimořádnými opatřeními zabránila panice a výprodejům," konstatoval Draghi. "Dokončit práci za ně však už nemůže."

ECB od vypuknutí dluhové krize v květnu 2010 nakupovala státní dluhopisy ohrožených zemí a loni připravila nový program jejich nákupů. Poskytla také bankám nestandardní tříleté levné úvěry v sumě přes bilion eur.

"Dovolte mi jasně říci: Uskutečňování strukturálních reforem, ozdravování rozpočtů a obnova zdravých bankovních bilancí není zodpovědností ani povinností měnové politiky," řekl Draghi univerzitním studentům. "K důslednému řešení základních příčin krize je nutné toto úsilí udržet a v některých zemích zesílit."

Problémy trvají

Problémy eurozóny jsou podle Draghiho nadále značné. Eurozóna upadla do nové recese a trpí rekordní nezaměstnaností. Na trzích dluhopisů nadále přetrvává fragmentace, kdy firmy v zadlužených zemích mají horší úvěrové podmínky než firmy ve finančně stabilních zemích.

Draghi nevyloučil, že by ECB mohla přistoupit k dalším protikrizovým krokům, nenaznačil ale, co by to mohlo být. Mluvil mimo jiné o potřebě zmírnit úvěrové podmínky pro malé a střední firmy, které zaměstnávají většinu lidí.

ECB udržuje základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,75 %. To je stále výše než prakticky nulové základní úroky v USA, Británii a Japonsku, kde navíc centrální banky podporují ekonomiku rozsáhlými nákupy státních dluhopisů. Analytici nevylučují, že ECB v případě přetrvání ekonomického poklesu své sazby dále sníží.