Internet v ohrožení? Toto je osm největších rizik

1. Přechod na protokol IPv6

Když internet vznikal, málokoho napadlo, že jednou bude o tuto počítačovou síť takový zájem, že nebude stačit počet IP adres, které všechna zařízení k přístupu k ní potřebují. Původní internetový protokol IPv4, který nabízí zhruba čtyři miliardy IP adres, je postupně nahrazován protokolem IPv6, který nabízí prakticky neomezený adresní prostor (uvádí se až 340 bilionů bilionů bilionů adres nebo tak nějak). Zavádění IPv6 je ale pomalé, na začátku letošního roku jej využívalo jen něco mezi 8 a 10 % uživatelů služeb Googlu. Zásadním problémem je to, že protokoly IPv4 a IPv6 nejsou přímo kompatibilní, což znamená, že pokud přechod na IPv6 neproběhne do doby, než počet adres v rámci protokolu IPv4 nebude umožňovat připojování dalších zařízení k internetu, mohou teoreticky vzniknout dvě oddělené sítě, mezi nimiž nebudou moci uživatelé volně přecházet.

2. Blokování nadnárodních domén

Takzvané generické TLD (gTLD) je označení domén nejvyššího řádu, které na rozdíl od národních TLD nepřísluší jednomu konkrétnímu státu (gTLD jsou například .com, .info, .org, .aero nebo .travel, zatímco mezi národní TLD patří například .cz, .de nebo .at). V posledních letech bylo schváleno zhruba tisíc nových gTLD, z nichž některé by se podle odborníků mohly v řadě států ocitnout na černé listině. Nejčastěji se hovoří o doméně .xxx určené pro pornografický materiál, problémy ale mohou mít v některých zemích i domény vyhrazené pro média či služby sdílené ekonomiky.

3. Alternativní DNS servery

Když do prohlížeče napíšete adresu www.investicniweb.cz, musí se prohlížeč s dotazem obrátit na takzvané kořenové servery (root name servers), jejichž úkolem je překládat doménové názvy na IP adresy. Zajímavé na systému kořenových serverů je to, že teoreticky nikdo nemůže zabránit tomu, aby s vlastním systémem překládání doménových jmen přišly jednotlivé vlády či nadnárodní organizace a uživatele přesměrovávaly na "špatné" weby. Podle odborníků tato hrozba sice není velká, pokud by se ale naplnila, došlo by podle nich k zásadní fragmentaci internetu.

4. Vznik uzavřených sítí

Pravděpodobně nejkontroverznější ukázkou uzavřené internetové sítě je projekt Internet.org, který rozvíjí provozovatel sociální sítě Facebook ve spolupráci s dalšími soukromými společnostmi. Cílem projektu je zvýšení dostupnosti cenově přijatelného internetového připojení v rozvojových zemích. Odborníci ale upozorňují, že provozovatelé těchto systémů mohou podle vlastní vůle rozhodovat, na jaké weby uživatelům umožní přístup a které stránky jim naopak navštěvovat zakáží. Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation na účet projektu Internet.org poznamenala, že jde o síť, která je nesvobodná, nezabezpečená a rozhodně ji nelze označovat za internet.

5. Geografické blokování uživatelů

Nedávný průzkum Evropské komise uspořádaný ve všech 28 členských státech Evropské unie ukázal, že 38 % maloobchodních prodejců a 68 % poskytovatelů digitálního obsahu jistým způsobem omezuje uživatele z některých unijních států. Ve většině případů dochází k omezování uživatelů na základě jejich zeměpisné příslušnosti kvůli dohodám mezi dodavateli a distributory zboží a služeb, což ale podle mnohých názorů porušuje evropské konkurenční právo.

6. Cenzura obsahu

O cenzuře obsahu na internetu se nejčastěji hovoří v souvislosti s Čínou, ve které jsou uživatelům zapovězeny mimo jiné weby nepohodlných protivládních aktivistů, Čína ale není jediná, kdo obsah na internetu filtruje. Málo se například ví, že zatímco ve Spojených státech jsou weby s nacistickou tématikou díky prvnímu dodatku ústavy o svobodě tisku a projevu bez omezení přístupné, Německo těmto webům vystavuje červenou kartu. Podobné je to i v případě sporných území. Podle některých map je například Krym stále ještě ukrajinským územím, zatímco ruští uživatelé jsou ujišťováni, že poloostrov patří pod správu Kremlu.

7. Digitální protekcionismus

Takzvaná internetová ekonomika dnes zajišťuje podle odhadů kolem 6 % globálního HDP a podle očekávání tento podíl dále poroste. Sdružení BSA, jehož členy jsou například společnosti Adobe Systems, Autodesk nebo Microsoft, v této souvislosti poukazuje na četné překážky v přeshraniční digitální komunikaci spočívající v rozdílné certifikaci technologií či zvýhodňování místních IT produktů, které nabourávají koncept konkurenční soutěže. Problémy se týkají především digitálních trhů Spojených států a Evropské unie.

8. Zabezpečení osobních dat

Kauza kolem sledování elektronické komunikace Národní bezpečnostní agenturou Spojených států amerických (NSA), o které přední světová média na základě svědectví jejího dnes již bývalého zaměstnance Edwarda Snowdena poprvé informovala v červnu 2013, ukázala, že uživatelská data soukromé povahy jsou dlouhodobě předmětem zájmu úřadů. Alarmující je podle odborníků na internetovou bezpečnost to, že provozovatelé e-mailových služeb a dalších komunikačních nástrojů mnohdy o sledování svých uživatelů vědí a tiše takovou praxi tolerují.