Kypr má alternativní plán na záchranu země před bankrotem

Podle vládních zdrojů, které cituje agentura AP, je již připraven alternativní plán s účastí Ruska, který by měl zajistit splnění podmínek pro získání mezinárodní pomoci. Nový plán prý bude ve čtvrtek předložen představitelům politických stran, měl by o něm hlasovat rovnou i kyperský parlament.

Rusko má podle slov premiéra Dmitrije Medvěděva pro Kypr připraven "komplexní" plán. Ten evropský je podle jeho slov "stupidní". Navíc prý eurozóna měla Rusko rovnou zahrnout do přípravy dohody o záchraně Kypru.

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv uvedl, že snahu o vyřešení kyperské finanční krize provázely "všemožné chyby". Je prý nutné k záchraně Kypru přistupovat promyšleně a dbát na to, aby nepoškodila vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií.

Zdanění vkladů ale stále není ze hry. "Eurozóna kouká se vztekem na Kypr a říká, že nepomůže, pokud země nedodá do společného balíku 5,8 miliardy eur. Vláda pracuje na plánu B, který zahrnuje možnost znárodnění penzijních fondů nebo emisi bondů nalinkovaných na příští příjmy z těžby zemního plynu. Stále se jedná i možnosti bankovní daně na depozita, ovšem jinak konstruované," píše v ranním report analytik Martin Lobotka z České spořitelny.

"Plán B" se zapojením Ruska ve čtvrtek ráno komentoval i Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny: "Kypr se ve středu snažil na všech frontách prosadit alternativní plán nahrazující nepopulární daň na vklady v bankách. Počítal s využitím aktiv v penzijním systému, restrukturalizací a prodejem dvou největších kyperských bank, nabídkou nalezišť zemního plynu v Rusku výměnou za novou půjčku od Moskvy. Moskva ale nemá moc chuť tahat Kypru trn z paty."

Vedle toho ani žádná z ruských bank nemá zájem odkoupit jakkoli restrukturalizované kyperské banky. Kyperský ministr financí sice řekl, že jednání s Ruskem byla konstruktivní a budou dále probíhat tak dlouho, jak bude zapotřebí, to ale pro Kypr rozhodně nebude zadarmo. "Centrální banka byla nucena protáhnout bankovní prázdniny až do příštího úterka. Zmrazený platební systém čistě aritmeticky ochuzuje kyperskou ekonomiku každý den o více než procento z kvartálního HDP. Protahování bankovních prázdnin navíc zvyšuje riziko rychlého odlivu vkladů po otevření bank, a to i v případě, že se nakonec Kypr s Troikou dohodne," pokračuje Bureš. "ECB navíc dala kyperským bankám nůž na krk a řekla, že pokud nebude dohoda do pondělí, odstaví je od přístupu k eurové likviditě. Pro eurozónu sice eventuální kyperský výbuch také přináší určitá rizika, na rozdíl od řeckého euro-exitu je ale Brusel pravděpodobně schopen nákazu zastavit. Kypr tak v tuto chvíli jednoznačně tahá v jednáních za kratší provaz."

Mezitím se již nepokrytě mluví o tom, že současné bankovní prázdniny, které mají trvat až do začátku příštího týdne, jsou samy o sobě prvním a zásadním opatřením, které má zabránit panickému odlivu kapitálu z kyperského bankovního sektoru.

Na bankovní prázdniny zareagovala i kyperská burza, která oznámila, že po zbytek týdne zůstane rovněž uzavřena.

S Medvěděvem se ve čtvrtek sešel i José Manuel Barroso. Ten je podle svých slov situací na Kypru "velmi znepokojen". Po rozhovorech s Rusy prohlásil ve čtvrtek kyperský ministr financí Michalis Sarris, že jakákoli podpora, kterou Rusko poskytne půjde přímo kyperským bankám. Dále uvedl, že v rozhovorech s Ruskem nejsou žádné překážky, obě strany se soustředí na "práci, kterou musí udělat".

K situaci se vyjádřil i šéf Euroskupiny Dijsselbloem, který prohlásil, že situace na Kypru je "zcela výjimečná", a že Kypr musí Evropě vyjít vstříc s vlastní alternativou řešení. "Záchranná půjčka přes 10 miliard eur od eurozóny či další úvěr od Ruska by pro Kypr nebyly základnou pro budoucí stabilní růst. Zdanění vkladů je alespoň do určité míry nevyhnutelné."

"K poučení je tu spousta věcí. Viděli jsme, že eurozóna není schopná řešit své problémy racionálně. V krizi eurozóny je toto snad nejhorší ukázka neschopnosti příslušných orgánů, ale zároveň to podtrhuje zoufalost situace, v níž se nachází 17 zemí, které platí společnou měnou. Situace je tak vypjatá, že žádné opatření k záchraně neblahého projektu není dostatečně extrémní. Politici se za žádnou cenu nechtějí vzdát politického kapitálu investovaného do tohoto monumentálního průšvihu. Fakt, že jsme dospěli do fáze, kdy se politici neostýchají konfiskovat úspory nevinných a slabých občanů, je poněkud nečekaný. Je to zejména špatné znamení do budoucna, kdy se krize ještě prohloubí," uvedl k situaci okolo Kypru Lars Seier Christensen, spoluzakladatel a generální ředitel Saxo Bank.

ECB ve čtvrtek oznámila, že Kypru bude posílat peníze v rámci programu ELA (Emergency Liquidity Assistance) ve stejné výši až do 25. března.

Maltský ministr financí Edward Scicluna v rozhovoru pro Bloomberg prohlásil, že zdanění vkladů si při vyjednávání podmínek evropské pomoci přáli sami kyperští zástupci. V tuto chvíli podle něj musí zákonodárci Kypřanům vysvětlit situaci natolik, aby je obyvatelé podpořili, v jiném případě Scicluna předvídá politický kolaps Kypru. Zásah Ruska se mu nelíbí, protože eurozóna by podle něj měla problémy řešit jako rodina v úzkém kruhu.

Rozhovor poskytl i německý poslanec Michael Fuchs. Prohlásil, že zdanění kyperských vkladů není nerozumný krok, přijatelná by byla i taxa 12 %.

Průměrný kyperský střadatel je podle Fuchse bohatší než německý a Německo v žádném případě na záchranu Kypru nepřispěje více, než nabídlo. Zároveň však nepřipouští, že by Kypr mohl opustit eurozónu, což si podle posledních průzkumů veřejného mínění přeje více než 90 % Kypřanů, pokud by to znamenalo odvolání daně na vklady.

Dále Fuchs uvedl, že Kypr je "izolovaný problém", který se vyřeší, přispět k záchraně by podle něj mělo i Rusko.

Kyperští zákonodárci chtějí zůstat v eurozóně, přestože jim postoj Evropy připadá nepřijatelný. Jednohlasně se shodli na tom, že by měl být vytvořen národní fond solidarity. Novinářům to řekl Averof Neofytou, člen vládní strany. "Jsem si jistý, že politické strany prokážou zodpovědnost nezbytnou pro záchranu země," dodal.

Možnosti zdanit vklady se zákonodárci nevzdávají - budou však řešit sazbu zdanění v souvislosti s případným fondem solidarity.

Kyperský ministr financí Michalis Sarris, který se snažil v Rusku vyjednat půjčku po poledni oznámil novinářům, že Rusko Kypru přímou půjčku neposkytne, ale mohlo by mu pomoct investicemi, byť není jasné, v jaké výši může přispět.