Stanislav Kubáček (BXR): Evropská realitní periferie nabídne zajímavé výnosy, Afriku (zatím) raději nebrat

Kateřina Zychová: Kde vidíš v současnosti nejzajímavější investiční příležitosti?

Stanislav Kubáček: BXR se věnuje investicím privátního kapitálu. Máme asi větší apetit po riziku než institucionální fondy, penzijní fondy a podobně. Pro nás jsou tak v současné době zajímavé periferní místa v Evropě, a to dvojího druhu – středně velká města v silných západoevropských ekonomikách, jako jsou Německo, Nizozemsko nebo Francie, a pak hlavní města a koncentrované oblasti v periferních státech Evropy. To mohou být střední Evropa, Itálie nebo Balkán.

Kateřina Zychová: Jaký je očekávaný výnos spojený s těmito realitami?

Stanislav Kubáček: Já se snažím na projektech vydělat zhruba 15 % ročně. U dvou typů investic, které jsem zmínil, tedy kupříkladu středně velkých měst v Německu nebo hlavních měst na Balkáně, je to možné; je to možné tento rok a určitě i v příštích dvou, třech letech, pokud hledáme příležitosti u bank a velkých držitelů pohledávek. Ti jsou totiž jedni z posledních, kteří v Evropě a v západním světě stále mají mnoho pohledávek a dluhů z minulosti, z doby před krizí, které jsou nevýkonné a zdržují rozvoj.

Kateřina Zychová: Předpokládáte, že se jich budou chtít postupně zbavit?

Stanislav Kubáček: Oni se jich budou muset zbavovat, protože ECB chystá další zátěžový test. V této souvislosti máme signály od bank, jako jsou Erste, Raiffeisenbank a UniCredit, že se budou ve větší míře zbavovat dluhů, které vznikly v realitním sektoru v Itálii, ve střední Evropě nebo na Balkánu. Myslím si, že půjde o dobrá aktiva a je a bude to pro nás příležitost.

Kateřina Zychová: Pokud se zaměříme na krátký horizont, co je na něm zajímavého?

Stanislav Kubáček: BXR teď do Česka příliš neinvestuje. Určitě tady ale máme hodně zajímavých aktiv, takže tu budeme investovat někdy v budoucnu, na což se těším. Nyní se rozhlížíme po Evropě, Severní Americe a selektivně i jiných částech světa. Většinou do toho jdeme s partnery. Já sám přitom nyní, podobně jako asi mnoho dalších investorů, řeším otázku, kdy skončí levné peníze od centrálních bank a co to bude pro naše investice, obchodní plány a záměry znamenat.

Kateřina Zychová: Co od velkých centrálních bank napříště čekáte?

Stanislav Kubáček: Zatím to vypadá, že v horizontu následujících dvanácti měsíců snad nikdo nečeká, že by některá z velkých světových centrálních bank nějakým razantním způsobem navyšovala své úrokové sazby. I proto si myslím, že prostředí bude víceméně stabilní. To v praxi znamená nízké úrokové sazby, výkonnost ekonomiky někde trochu nad nulou a víceméně optimistický výhled do budoucna. Poté se bude potřeba vypořádat se s navyšováním úrokových sazeb, které přijde možná někdy za dva, za tři roky.

Kateřina Zychová: Vím, že jste investiční příležitosti zkoumali i v Africe. Jak to dopadlo?

Stanislav Kubáček: Loni v létě jsem skutečně nějaký čas strávil cestováním po východoafrických zemích. Hledal jsem pro nás příležitosti v realitním byznysu a v developmentu, to znamená při stavbě nových budov, kanceláří a nákupních center. BXR přitom už má nějaké investice v Africe, a sice v zemědělství. Jsou to plantáže, na nichž se pěstuje ovoce, a nebo potravinářské závody na zpracování plodin. Kupříkladu v Malawi pěstujeme mango a vyrábíme z něj šťávu, kterou prodáváme Coca-Cole.

Kateřina Zychová: A co zmíněné investice do realit, objevilo se něco zajímavého?

Stanislav Kubáček: V této oblasti jsem zjistil, že míra rizika vůči výnosu je prostě neadekvátní. Výnos je sice zajímavý, na papíře může být nějakých 25-30 % ročně. Riziko v těchto státech je ale obrovské. Zaprvé, jde o institucionální riziko, čímž mám na mysli stav podnikatelského prostředí, kvalitu soudů a vliv vládních kruhů na byznys, který je tak velký, že se v tom člověk těžko orientuje, a může tak při změně režimu nebo mocenských poměrů najednou – pokud to do jisté míry přeženu – o svou investici přijít.

Kateřina Zychová: Jaká další rizika ten zmíněný potenciálně zajímavý výnos vzdalují?

Stanislav Kubáček: Jde také o likviditu. Mezinárodní investoři stále Afriku jeden rok berou, a druhý ne; ještě se nerozhodli, zda je to jejich priorita na příštích pět, deset let. Když se dnes rozhodnu postavit kancelář třeba v Nairobi, je možné, že se mi to s posvěcením místních úřadů i povede, a že se mi dokonce podaří ji pronajmout. Možná se mi ale bude těžko prodávat, protože severoamerické a evropské penzijní fondy a velké private equity fondy si stále nejsou úplně jisty, zda se chtějí Africe věnovat.

Pořad Alter Eko si můžete poslechnout každou středu od 9.45 do 10.00 na Rádiu ZET.