Co chystají světové centrální banky?

Rok 2016 začal pěkně divoce, velká měnově-politická zasedání jsou teprve před námi. Co se čeká od centrálních bank největších ekonomik?
Trh aktuálně, ve světle dění na trzích a v ekonomice, očekává letos spíše pouze dvě zvýšení základní sazby v USA, ačkoli Fed signalizoval až čtyři postupné úrokové schůdky. Zpřísňování měnové politiky v USA by ale každopádně mělo pokračovat.
Ačkoli ceny komodit jsou stále nízké a ropa je na mnohaletých minimech, některé měnové autority (především v Latinské Americe) začínají posouvat sazby výše, protože se obávají nárůstu inflace. Ten v řadě případů souvisí s oslabováním měn, které trpí odlivem kapitálu z těchto zemí v důsledku posilování dolaru a očekávání atraktivnějších úroků v "bezpečné" americké ekonomice.
Evropa (výjimka se čeká od Británie) a Čína naopak ponechávají kurz měnové politiky nastavený na další uvolňování. Od ECB většina ekonomů očekává prodloužení a prohloubení podpory ekonomiky za horizont roku 2016. Jen sotva z evropského trendu vybočí Česká národní banka, která nebude chtít případným posílením koruny (podle trhu minimálně na 25 EUR/CZK) ohrozit růst české ekonomiky.
S výjimkou Čínské lidové banky je většina měnových autorit v největších ekonomikách světa poměrně čitelná. Překvapení trh nemá rád a centrální banky se to naučily respektovat a případným šokům se snaží předcházet. Šoky (geopolitické, ekonomické, tržní) ale z logiky věci nelze předvídat, a tak se i měnová politika může během roku začít vyvíjet jinak, než aktuálně trh předpokládá.