Ztracená dekáda, nebo světlé zítřky? Rozhodne miliarda mladých
Podle odhadů Světové banky na globální pracovní trh v příštích deseti letech vstoupí více než miliarda mladých lidí. Avšak pracovní místa, která existují již dnes, budou stačit jen pro 40 % z nich. Rozhodující tak bude aktivita soukromého sektoru, který vytváří až devět z deseti nových míst.
Ředitel pro záležitosti zaměstnanosti, práce a sociálních věcí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Stefano Scarpetta upozorňuje, že je pro firmy velice obtížné vytvářet místa v prostředí silné regulace pracovního trhu. Příznivě proto Scarpetta hodnotí nedávné snahy Španělska, Itálie či Portugalska uvolnit přísnou regulaci trhu práce.
Pozitivní dopad na vytváření pracovních míst má podle Scarpetty například stírání rozdílů mezi krátkodobými a trvalými pracovními kontrakty. Příkladem hodným následování je podle něj Dánsko, které dokazuje, že pracovní trh může být flexibilní, a přesto může lidem poskytovat pocit finanční jistoty. Společnosti v Dánsku mohou zaměstnance jednoduše najímat a propouštět, lidé ale zároveň vědí, že jim během hledání práce bude oporou stát.
Kontroverzním opatřením jsou podle odborníků minimální mzdy, jež se často týkají i absolventů bez pracovních zkušeností. Ty sice mohou pomáhat špatně placeným lidem, kteří již zaměstnání mají, pokud jsou ale minimální mzdy nastaveny až příliš velkoryse, odrazují zaměstnavatele od vyváření nových míst. Někteří odborníci tvrdí, že místo minimálních mezd by bylo vhodnější aplikovat na nízké příjmy záporné daně, díky kterým by si hůře placení lidé domů odnášeli více peněz i bez toho, aby jim museli zaměstnavatelé na příkaz státu přidávat. Logicky by si to sice vyžádalo spoluúčast daňových poplatníků, některé analýzy ale naznačují, že ekonomika by z takové politiky celkově těžila.
Dalším opatřením, které má potenciál významně ovlivňovat situaci na trhu práce, je podpora podnikání. Většina dnešních mladých lidí se shoduje, že je pro ně jako začátečníky obtížné si na vlastní projekt půjčit v bance nebo získat důvěru investorů, protože za sebou jednak nemají žádnou úvěrovou minulost, a jednak nemají majetek, kterým by se za úvěr na podnikání mohli zaručit.
Míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15-25 let nyní v eurozóně dosahuje 21,6 % a v celé Evropské unii 19,4 %, celková nezaměstnanost přitom činí ve společenství zemí platících eurem jen 10,3 % a v celé EU 8,9 %. Nejhorší je v Evropě situace v periferních státech, tedy v Řecku (51,9 %), Španělsku (45,3 %), Chorvatsku (44,1 %), Itálii (39,1 %) na Kypru (31,7 %) a v Portugalsku (30 %). V USA a Číně se míra nezaměstnanosti mladých lidí aktuálně pohybuje mezi 10 a 11 %, zatímco celková míra nezaměstnanosti je ve Spojených státech 5 % a v Číně 4,05 %.
Příliv mladých lidí na pracovní trh je pro vyspělý i rozvíjející se svět výzvou. Pokud se jejich vysokou nezaměstnanost podaří v následujících letech dostat pod kontrolu a firmy budou vytvářet dostatek pracovních míst, která tuto sílu absorbují, mohou se právě mladí stát klíčovou zbraní v boji proti slabé světové ekonomice. V opačném případě svět dost možná čeká ztracená dekáda.
Zdroj: The Economist
Aktuality
