Dva světy AI: Mezi evoluční revolucí a rizikem bezprecedentní tržní bubliny

Kontrast je až zarážející. Technologické firmy slibují revoluci v produktivitě, ale zároveň utrácejí takové objemy peněz, že to vyvolává otázky o jejich vlastní efektivitě. Investoři tak stojí před zásadní, ne ale novou otázkou: Začíná nová éra prosperity, nebo se jen nafukuje další technologická bublina?

Vývoj si žádá investice

Hyperscaleři, největší poskytovatelé AI služeb, pokračují v masivním utrácení a mění podobu celého sektoru. Letos plánují investovat přes půl bilionu dolarů a do roku 2030 by podle odhadů měli utratit pět až osm bilionů dolarů. Trend je totiž podle nich jasný –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hlad po výpočetním výkonu neustává, naopak roste. S tím se ale objevují i signály, že samotná hotovost generovaná jejich byznysem už nemusí stačit, některé společnosti navázané na AI začínají ve větší míře vydávat dluhopisy, aby financovaly další vlnu investic.

Tato investiční horečka přichází v době, kdy se očekává další zásadní posun v možnostech AI. Jazykové modely se mají začít proměňovat z chytrých chatbotů v nové "operační systémy", které budou schopné samostatně pracovat se specifickými nástroji a řešit komplexnější problémy. A současně se pozornost vývojářů přesouvá ke zlepšování "paměti" jazykových modelů a práci s kontextem, což by mělo vést k posílení jejich praktičnosti pro jednotlivé koncové uživatele.

Vedle toho se stále více mluví o nástupu osobních AI agentů, kteří by mohli automaticky řešit běžné denní úkoly, od přeobjednání zrušeného letu po přeplánování schůzek nebo zajištění večeře. S tím souvisí i představa ekonomiky založené na agent-as-a-service, kdy firmy budou namísto lidských týmů nasazovat flotily specializovaných digitálních agentů a platit se za tyto služby bude podle využití výpočetních zdrojů, ne podle odpracovaných hodin.

Historické paralely: Elektřina a www

Navzdory dynamickému výhledu se ale stále častěji ozývají hlasy varující před přehnaným optimismem. Skeptici poukazují na to, že obří výdaje na AI zatím nejsou podložené odpovídajícím růstem zisků napříč ekonomikou a že trh může přeceňovat krátkodobý potenciál technologických gigantů. Propad cen některých technologických akcií minulý týden navíc ukázal, že pesimismus části investorů je reálný a opravdu významný.

Obavy ze smysluplnosti masivních investic do AI nicméně nejsou v historickém kontextu překvapivé. Když se na přelomu 19. a 20. století ve velkém "rozjela" elektrifikace, investoři nadšeně sázeli na výrobce generátorů a elektrických zařízení. Jenže nakonec zažili rozčarování. Ekonomické přínosy elektřiny se totiž naplno projevily až o dekády později a paradoxně nejvíce u firem, které elektřinu využívaly ve výrobě, ne u těch, které se nejvíce zasloužily o její nástup.

Podobný vzorec se opakoval během internetové bubliny na přelomu tisíciletí. Telekomunikační společnosti a výrobci hardwaru masivně investovali do infrastruktury, mnohé z nich ale po splasknutí bubliny ztratily značnou část hodnoty. Skuteční vítězové přišli až poté a byly jimi firmy, které dokázaly internet chytře využít ke zefektivnění svého byznysu, tedy výroby, logistiky a prodeje.

Také v případě AI podle některých expertů může platit, že se hlavní přínosy neprojeví tam, kde se dnes sbíhá nejvíce peněz, ať už firemních na investice, nebo investorů na akciovém trhu. Zatímco technologické giganty investují desítky a stovky miliard dolarů, sílí názory, že nejvíce z AI nakonec budou těžit menší a středně velké společnosti, které díky technologii dokážou výrazně snížit náklady a zvýšit ziskovost. Každé procento úspor jim totiž ve srovnání s velkými firmami může přinést mnohem větší nárůst zisku.

Bublina? Záleží na úhlu pohledu

Historický kontext řadu analytiků vede k tomu, že mluví o takzvané J-křivce produktivity. V rané fázi nové technologie jsou nutné obrovské investice, které se do produktivity promítají spíše negativně. Postupem času se ale investice začínají vyplácet a nakonec vedou k posunu celé ekonomiky. Z dlouhodobého pohledu tak může i současnost být spíše obdobím přehnaného nadšení a skutečné přínosy se mohou dostavit až později. To znamená, že AI bublinou být může, ale nemusí.

Analytik z Purple Trading Petr Lajsek situaci okolo AI vnímá jako svého druhu firemní studenou válku. "Velké podniky se snaží rychle vybudovat infrastrukturu, ze které budou těžit v dalších desetiletích. Investice jsou vysoké, mohou prohlubovat zadlužení firem, mohou se propisovat do jejich cash flow. Jenže otázkou není, co bude za rok, ale co bude za pět nebo deset let. V tomto horizontu velké firmy budou ze současných investic obrovsky těžit," říká a kladně hodnotí, že na rozdíl od doby internetové bubliny, kdy si na burzu při vysokých valuacích chodily společnosti bez tržeb a zisků, teď v čele trendu stojí zavedené společnosti, které vývoj financují z velké části z vlastních peněz.

---

Market Mood o AI: Tržní bublina možná, revoluční technologie rozhodně

Makroekonomický pohled je navzdory všem obavám opatrně optimistický. Podle zprávy OECD může AI v příštích letech přidávat až jeden procentní bod k tempu růstu produktivity ve vyspělých ekonomikách, což by mělo pozitivní dopad na životní úroveň i veřejné finance. OECD ale upozorňuje, že přínosy technologie budou nerovnoměrné. Země a firmy, které se dokážou rychle adaptovat, budou výrazně napřed.

V tomto kontextu začíná dávat větší smysl i tvrzení, že tržní bubliny jsou možná spíše rysem technologických revolucí než jimi vyvolanou chybou. Přehnaná očekávání investorů a ocenění firem na burze v rané fázi totiž mohou být cenou za budoucí průlom a skutečné přínosy.

Nadšení jako adrenalinová injekce

Pro investory z toho plyne dvojsečné ponaučení. Krátkodobě mohou být ceny akcií AI hyperscalerů "přepálené" a tituly mohou čelit zvýšené volatilitě, z dlouhodobého hlediska je ale tato fáze přehnaného optimismu nezbytná, protože pomáhá překlenout období technicky i finančně náročného vývoje v té chvíli ještě neziskové technologie. Z toho také plyne, že je potřeba s postupujícím časem sledovat, kde se nová technologie nejvíce uplatňuje a kde jsou vidět její největší skutečné přínosy.

"Bublina je často investory vnímána skoro jako sprosté slovo. Nástup většiny zásadních technologií v historii ale skutečně provázely propady na akciovém trhu a ti, kdo naskočili hodně pozdě, občas pociťovali velkou bolest nehledě na to, že se technologie v dalších letech rozvíjela. Je proto potřeba striktně oddělit otázku adopce a využitelnosti technologie jako takové a to, jestli investoři, kteří teď do AI dávají peníze, musejí nutně vydělat," upozorňuje portfoliomanažer Tomáš Pfeiler ze společnosti CYRRUS.

Současný AI boom v sobě nese prvky jak investiční euforie, tak reálné ekonomické transformace. Riziko splasknutí bubliny nelze vyloučit, spíše se teď ale nabízí scénář postupného růstu – významu technologie i cen akcií AI hyperscalerů – přerušovaného dílčími korekcemi, v nichž se bude ukazovat, které firmy jsou skutečnými vítězi nové technologické revoluce.

Zdroj: T. Rowe Price, Goldman Sachs, TKer, CNBC