Valí se na nás další světová recese?

Analytici se vývoj globálního hospodářství snaží předpovídat na základě předstihových ukazatelů hlavních světových ekonomik. Limitující ale v případě těchto indikátorů je, že neříkají prakticky nic o příčinách budoucího vývoje a velmi často vysílají varovné signály poměrně pozdě.

Obavy z vývoje světového hospodářství v příštích měsících, čtvrtletích a letech po divokém začátku letošního roku, ovlivněném zejména zpomalováním růstu čínského HDP, sice polevily, rizika ale nezmizela. Mezinárodní měnový fond v dubnu ve svém výhledu varoval, že růst světové ekonomiky letos bude jen velice mírný, a zdůraznil, že ožívání světového hospodářství zůstává křehké.

Trojrozměrné hospodářství

Velkou hospodářskou krizi, zřejmě nejznámější globální ekonomický útlum v historii, oficiálně odstartoval krach na newyorské burze v říjnu 1929, první varovné signály se ale objevily již dříve, když se propadly výdaje spotřebitelů a výrazně se snížil počet registrací automobilů, upozorňuje Christina Romerová, bývalá předsedkyně rady ekonomických poradců amerického prezidenta Baracka Obamy.

Od konce druhé světové války svět zažil podle MMF čtyři globální ekonomické recese (MMF recesi definuje jako období, kdy dojde v horizontu 12 měsíců k poklesu reálného HDP na obyvatele). Stalo se tak v letech 1975, 1982, 1991 a 2009 a vždy recese trvala jeden rok. Zpětně analytici za hlavní důvod těchto čtyř recesí označují prudký vzestup cen ropy vyvolaný v jednotlivých letech jomkipurskou válkou (1973), íránsko-iráckou válkou (1980–1988), válkou v Perském zálivu (1990–1991) a skokovým růstem poptávky po energetických surovinách v Číně a na dalších rozvíjejících se trzích (2008). Černé zlato ale vždy stálo jen na začátku složité rovnice.

Při recesi z roku 1975 světovou ekonomiku kromě růstu cen ropy ovlivnily také zdánlivě nevýznamné změny chování spotřebitelů a podniků. Kvůli omezení dodávek ropy a pohonných hmot začaly automobilky vyrábět menší a úspornější auta a lidé v zámoří byli vyzýváni, aby ve svých domovech méně topili a místo toho se raději více oblékali. Tyto a další drobnosti se významnou měrou podepsaly na objemu a struktuře výdajů spotřebitelů, což mělo vliv na hospodářství Spojených států a zprostředkovaně i na světovou ekonomiku.

V roce 2008, o tři dekády později, opětovný prudký růst cen ropy, prasknutí hypoteční bubliny a zamrznutí finančního sektoru po pádu americké investiční banky Lehman Brothers opět zásadním způsobem změnily chování spotřebitelů, kteří začali méně rozhazovat a více zvažovat každý výdaj.

Historie se opakuje

Dnes je situace na trhu s ropou obrácená, to ale neznamená, že hospodářství čekají zářné zítřky. Společnosti po celém světě ořezávají své náklady, na stále více pracovních míst se tlačí roboty, nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají, Evropa se jen stěží vyrovnává s neřízenou imigrací a svět poznává živelně nastupující fenomén jménem sdílená ekonomika.

Globální hospodářství rozhodně není v ideální kondici, byť politici a centrální bankéři svět při každé příležitosti ujišťují, že ožívání pokračuje a má stále dobré základy.

Nikdo neví, co přijde zítra, za měsíc nebo za rok, historická zkušenost ale ukazuje, že strukturální ekonomické změny nezůstávají bez odezvy. Změny v chování spotřebitelů a firem, které v současnosti sledujeme, mohou přispět k dosažení udržitelné expanze světového hospodářství, stejně tak se o nich ale za několik let může mluvit jako o hlavní příčině páté poválečné recese.

Článek je parafrází komentáře profesora ekonomie na Yalově univerzitě Roberta J. Shillera "Listen Carefully for Hints of the Next Global Recession".

Zdroj: New York Times