Buran s tupé, nebo první žena? Hledá se lepší volba pro akcie

Když jsou u žezla demokraté, dají se očekávat vyšší vládní výdaje, které mohou pomoci ekonomice. Republikáni naopak raději sníží daně, což vytváří lepší prostředí pro podnikatele a firmy, což zase logicky pomůže ekonomice, a mělo by to mít pozitivní dopad na akciové trhy.

Trh by mělvítat demokraty

Posledních 100 let se však ukazuje, že demokratičtí prezidenti jsou pro ekonomiku i akciové trhy v USA výrazně lepší volbou než republikáni. Za vlády demokratických prezidentů narostl index Dow za funkční období v průměru o 82,7 %, v případě republikánů to bylo jen 44,8 %. Rozdíl je výrazný, otázkou ale zůstává, zda jde o náhodu a pro akcie příznivé načasování nástupu demokratických prezidentů do funkce, nebo skutečně demokraté více pomáhají ekonomice a akciím.

"Na toto téma prakticky neexistuje diskuze. Na základě historických dat je jasné, že demokratičtí prezidenti jsou pro akciové trhy lepší než republikáni," tvrdí společnost Bespoke Investment Group ve svém výhledu z minulého roku a doplňuje, že "tvrzení, že republikánští prezidenti jsou pro investory lepší než demokraté, patří k největším omylům světa investic".

Za pravdu jim dávají například dvě funkční období prezidenta Billa Clintona. Za jeho působení index Dow posílil o 226,6 %, což je druhý nejlepší výsledek od dob Calvina Coolidge, jehož působení skončilo v roce 1929, tedy těsně před Velkou hospodářskou krizí.

Je zajímavé, že s podobnou rétorikou předstupuje před své potenciální voliče také demokratická kandidátka Hillary Clintonová, která kromě dobrých výkonů akciových trhů argumentuje také nižší nezaměstnaností. Vychází z údajů vzešlých z výzkumu dvou ekonomů z Princetonské univerzity, Alana Blindera a Marka Watsona. Ti došli k závěru, že "ekonomika si vedla mnohem lépe, když byl prezidentem demokrat, než když byl v Bílém domě republikán".

V období 64 let, počínaje Harrym Trumanem a konče Barackem Obamou, byly podle jejich výzkumu roční výnosy indexu S&P 500 za vlády demokratických prezidentů o 5,75 procentního bodu vyšší (8,5 % oproti 2,75 %). Zároveň ale přiznávají, že "vzhledem k extrémní volatilitě na akciových trzích jsou i tyto poměrně velké rozdíly statisticky významné pouze na úrovni kolem 15 %".

Riziko volebního roku

Poměrně velkým rizikem pro akciové trhy v USA zůstává volební rok, a to zejména v případech, kdy je jasné, že post prezidenta obsadí někdo nový. Podle Stephena Suttmeiera, analytika z Bank of America Merrill Lynch Global Research, je průměrný roční výsledek indexu S&P 500 od roku 1928 v těchto případech žalostných -2,8 %. Investoři totiž nemají rádi nejistotu a nový kandidát je přesně ten, u kterého trhy nevědí, co mají očekávat.

Rok po volbách je však situace jiná a průměrný roční výnos v tomto období činí podle Suttmeiera kolem 6 %. Investoři tak reagují na konec nejistoty, kdy je kandidát zvolen do funkce, přičemž jim je vlastně jedno, kdo je novým prezidentem.

Každému investorovi i ekonomovi je jasné, že historie není zárukou prakticky ničeho. To, že po nástupu nového prezidenta akcie v následujícím roce zpevnily průměrně o 6 % a že jsou demokraté v průměru pro akcie lepší, neznamená to, že po případném nástupu Hillary Clintonové nastane nová akciová rally. Když letos před sezónou vypisovali angličtí bookmakeři kurz na Leicester City jako mistra anglické fotbalové Premier League (5 000 ku 1), patrně také vycházeli z historických dat a pravděpodobnosti, že klub, který před rokem postoupil do nejvyšší soutěže, nemá šanci.

Je tedy výběr mezi ambiciózní bývalou první dámou a buranem s umělým účesem z hlediska investorů důležitý? Akciovým trhům prakticky nevadí, že americká ekonomika již několik let navzdory veškeré snaze vlády a centrální banky roste jen pomalu, tak proč by si měly dělat hlavu s tím, kdo se stane dalším prezidentem.

Zdroj: fool.com