Vytrácí se kouzlo Wall Street? Regulace udělaly z divokého býka krotkého beránka
Světové centrum drsných bankéřů a portfoliomanažerů, kteří se nebojí jít přes mrtvoly, a místo, kde jsou peníze hlavním měřítkem úspěchu. To je Wall Street, globální finanční centrum a asi nejznámější ulice světa. Tedy donedávna. Od poslední finanční krize se Wall Street změnila k nepoznání a z neohrožených kovbojů ve službách předních investičních bank a fondů se stala třída poslušných školáků.
Radikální proměnu Wall Street snad nejlépe ilustruje prudký růst výdajů na právní spory. Zatímco před osmi lety byly výdaje bank na právní spory prakticky nulové, loni se vyšplhaly až na 284 miliard dolarů. Zpřísňování regulatorních požadavků a opatření si vybírá svoji daň, místo traderů soupeřících na finančních trzích mají společnosti na výplatních páskách stovky právníků, kteří před každým jejich krokem zjišťují, jestli již nestojí před zakázaným územím.
"Čím více na odvětví regulátoři tlačí, tím více se ze společností působících na Wall Street stávají v podstatě regulované finanční utility," říká Chris Hentemann, šéf hedgeového fondu 400 Capital Management, který dříve zastával post šéfa divize strukturovaných produktů finančního ústavu Bank of America.
Během osmi let od finanční krize zrušily největší světové banky více než půl milionu pracovních míst. Hedgeové fondy za stejnou dobu s cílem podpořit svoji konkurenceschopnost výrazně seškrtaly poplatky a rovněž se zbavily velkého množství svých zaměstnanců.
Zpřísňování regulace přitom ještě nemusí být u konce. Američtí republikáni například mluví o potřebě obnovit Glass-Steagallův zákon z roku 1933, který v kontextu Velké hospodářské krize vyžadoval oddělení komerčního a investičního bankovnictví. Pokud by zákon, který byl zrušen v roce 1999 za vlády Billa Clintona, opět vešel v platnost, nevyhnuly by se štěpení Bank of America, JPMorgan Chase nebo třeba Citigroup.
Unavené bankovní obry vytlačují dravé fintech štiky
Zatímco tradičním bankám a investičním společnostem regulátoři házejí klacky pod nohy, dravým fintech firmám balancujícím na pomezí technologií a financí naopak svou neoblomností vlévají krev do žil. Fintech štiky využívají oslabené pozice regulacemi svazovaných finančních obrů a poohlížejí se v jejich vodách po tučné kořisti.
"Pozorujeme jednu z vůbec největších proměn finančního světa v historii," říká Vikram Pandit, bývalý výkonný ředitel finanční skupiny Citigroup. "V bankovnictví sledujeme rychlý přechod od konglomerátů k malým specializovaným projektům. Nejde přitom jen o technologie, ale o celý podnikatelský koncept," dodává Pandit.
Nejistotu v sektoru aktuálně zvyšuje rovněž výsledek červnového britského referenda. Rozhodnutí Britů vystoupit z EU vyvolává otázky hlavně ohledně budoucnosti Londýna coby centra světového finančnictví.
Některé banky se již nechaly slyšet, že po odchodu Británie z EU zřejmě přesunou svá ústředí na starý kontinent. To by s sebou podle některých odborníků mohlo přinést další vlnu seškrtávání nákladů a propouštění, jež by se mohla přelít z Evropy i do USA.
"Byznys společností z finančního odvětví je dnes méně komplexní, funguje s mnohem menší pákou a je celkově výrazně klidnější," říká Sallie Krawchecková, bývalá prezidentka divize globální správy majetku v Bank of America. "Bude to ale stačit, pokud přijde krize podobná té z roku 2008? Obávám se, že ne," dodává a upozorňuje, že přes všechna regulatorní opatření představená po finanční krizi z let 2008 a 2009 jsou dnes čtyři ze šesti největších amerických bank větší, než byly v roce 2008, a hodnota aktiv čtyř největších bank ve Spojeném království je více než dvojnásobná ve srovnání s velikostí britské ekonomiky.
Zdroj: Bloomberg
