Neřízený bankrot Řecka by měl podobné dopady jako občanská válka

Bankrot Řecka je podle UBS hotovou věcí, jedinou otázkou zůstává, jak rychle se seběhne a do jaké míry se ho podaří uřídit. Základní scénář banky předpokládá, že se defaultu pravděpodobně podaří v krátkodobém horizontu zabránit schválením dalšího záchranného balíčku a dluhopisovým swapem, který zapojí do řešení dluhové krize částečně i soukromý sektor.

Podle ekonomů UBS je pravděpodobnost bankrotu Řecka v nejbližších týdnech jen 10 až 20 %. Variantě, že Řecko zkrachuje na začátku příštího roku, dávají ovšem pravděpodobnost 50 až 70 %. Půjde především o to, zda zapůsobí opatření zahrnující posílení záchranného fondu (EFSF) a zvýšení kapitálové vybavenosti bank.

Plán na záchranu eura je tady!

Základní scénář UBS

Tým UBS varuje, že i v případě, že by proběhl bankrot Řecka později a řízeně, nejsou vyhlídky nijak růžové.

Oživení bude dočasné a mělké. Problémy, které přivedly Řecko k bankrotu, vyvolaly potřebu rekapitalizace bank a mají na svědomí nulový růst periferních ekonomik, to nevyřeší.

S největší pravděpodobností dojde k zhoršení krize. Neřízený bankrot by mohl navíc vést k ekonomickému rozvratu věřitelských zemí ve snaze zmobilizovat politickou podporu pro vládně financovanou rekapitalizaci bank v Evropě. Tato situace není příznivá pro riziková aktiva, především pro akciové trhy, a to ani v případě, že by k neřízenému bankrotu nedošlo.

1. rizikový scénář: Neřízený bankrot Řecka

Snaha o dohodu mezi jádrem eurozóny a řeckou vládou narazí v určitém bodě na své limity. Může k tomu dojít, když nebude řecká vláda schopna dostát svým závazkům ohledně fiskálních úspor, strukturálních reforem a privatizace. Následovat bude jednostranné vyhlášení bankrotu Řecka, na které nebude připraven (kvůli nedostatečným kapitálovým rezervám) jeho finanční sektor. Dojde ke kolapsu bankovního systému Řecka, načež "padnou" i řecké nefinanční korporace a domácnosti.

Spustí se vlna bankrotů dalších evropských finančních institucí, především bank eurozóny, penzijních fondů a pojišťoven.

Rizikové přirážky způsobí růst výnosů dluhopisů dalších států eurozóny, zejména Itálie a Španělska. Prodejní tlaky by mohly snadno ochromit slabou kupní sílu EFSF (pokud vůbec bude schválen mandát nakupovat bondy) a odradit ECB od angažovanosti v rozsáhlých nákupech státních dluhopisů.

Přemrštěné náklady na získání peněz uvrhnou ekonomiky s chatrným růstem (třeba Itálii) do recese, což dále zhorší vnímání rizika u těchto zemí.

Není tedy přehnané tvrdit, že by neřízený bankrot v rámci eurozóny mohl být rozbuškou pro rozšíření nákazy i za oceán. Už tak křehké oživení americké ekonomiky by mohlo být poškozeno napětím na finančních trzích a zvýšenou ekonomickou nejistotou.

2. rizikový scénář: Zánik eurozóny

Tato varianta by byla bezesporu ještě mnohem nákladnější než komplexní záchrana Řecka. Trochu levnější je možnost vystoupení nejsilnějších ekonomik z eurozóny.

Přímé náklady by pramenily z prudce rostoucích rizikových přirážek a rozsáhlých pohybů měnových kurzů. To by mělo za následek recesi a velmi vysokou inflaci ve slabých ekonomikách, které by vystoupily a začaly znovu platit vlastními měnami.

Nepřímé náklady by vznikly v důsledku rozšíření finančního napětí. Převis reálného ocenění závazků nad hodnotou aktiv by hromadně zapříčinil bankroty v privátním sektoru. Finanční sektor by neustál runy na banky ani v dalších "rizikových" zemích.

Podobný ekonomický rozklad by vyústil v sociální nepokoje a odpor k politickému zřízení EU.

Tento scénář lze považovat za nejhorší možný, zahrnoval by kromě rozšíření nákazy do celého světa i pokles HDP u postižených zemí o 20-40 % (ne-li více).

V takové situaci by investoři utíkali do "známých končin" - hotovosti, švýcarského franku, zlata a (podle stupně postižení ekonomiky USA) amerického dolaru.

Nepředstavitelné? Pět scénářů budoucnosti Evropy

Zdroj: Zero Hedge