Globalizace nově pod čínskou vlajkou?
Pokud nastupující americký prezident Donald Trump splní své sliby z předvolební kampaně a uvalí vysoké daně na dovážené zboží čínských firem a zboží amerických podniků vyrobené v zahraničí, paradoxně tím oslabí hospodářskou nadvládu USA. Výsledkem protekcionistické politiky by totiž bylo přeskupení vztahů v mezinárodním obchodu, jež by vyústilo v úpadek zájmu o obchod a politické styky se Spojenými státy.
Z předpokládaného uzavírání se Spojených států před světem by podle očekávání měla paradoxně nejvíce těžit Čína, proti které Donald Trump silně brojí. Ekonomika říše středu je totiž tak velká a silná, že si místo na slunci vždy najde. A tak pokud Amerika skutečně omezí a bude regulovat své obchodní styky s Čínou, obrátí se jednoduše Peking na jiné partnery, se kterými již nyní spolupracuje, a bude pracovat na posilování a upevňování vzájemných vztahů. Všeobecně se předpokládá, že Čína vystřídá Spojené státy na pozici dominantní ekonomické mocnosti do roku 2030, a to bez ohledu na politiku Donalda Trumpa. Ten by tak proces mohl pouze urychlit.
Čína si dobře uvědomuje, že její ekonomická budoucnost je silně závislá na infrastrukturním propojení se zbytkem světa. To reflektuje projekt takzvané Nové hedvábné stezky, který zahrnuje rozvoj a budování silnic, přístavů či telekomunikačních sítí.
V rámci ambiciózního projektu Nové hedvábné stezky je aktivní například Regionální všeobecné ekonomické partnerství (RCEP), do něhož jsou vedle Číny zapojeny také Austrálie a Nový Zéland, Indie, Japonsko, Jižní Korea a sdružení ASEAN (Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Myanmar, Singapur, Thajsko a Vietnam), jež je podle dat z roku 2014 třetí největší ekonomickou entitou v Asii a sedmým největším ekonomickým uskupením na světě.
Kromě toho je Čína aktivní i na africkém kontinentu, kde posílá obrovské sumy peněz do tamních infrastrukturních projektů, jako jsou stavba železnic nebo rozvoj hlubokomořských přístavů, a opomenout nelze ani důraz kladený říší středu na spojení s Ruskem.
Nedávno také Čína oznámila, že vloží deset miliard eur do fondu určeného k financování projektů ve střední a východní Evropě, na jehož vzniku se s 16 evropskými státy dohodla začátkem listopadu na společném summitu v lotyšské Rize. A v lednu zahájila provoz Asijská banka pro investice do infrastruktury (AIIB), ve které je Čína největším akcionářem a kterou Spojené státy považují za konkurenci Světové banky.
Čína dosud sklízela za své vztahy se zahraničím převážně kritiku, situace se však brzy může otočit. Pokud se Spojené státy začnou uzavírat do sebe a budou bojkotovat mezinárodní snahy o zpomalení globálního oteplování, může Čína převzít jejich vůdčí roli.
Zdroj: World Economic Forum
