Kdy skončí krize? Až se lidé dozvědí pravdu a zkrachují banky!

U vytržení jsou ekonomové z ruky dodnes.

Jde jen o přelud, chiméru dávných klasických liberálů Smithova střihu, či je trh opravdu řízen, usměrňován a snad i umravňován jakýmsi vyšším mechanismem, jenž přesahuje sumu jednotlivých lidských myslí, vůlí a duší, jež onen "trh" koneckonců utvářejí?

(Ne)viditelná ruka

"Neviditelná ruka trhu je neviditelná, neboť v mnoha případech žádná taková ruka vlastně vůbec neexistuje," nechal se slyšet na letošním Fóru 2000 Joseph Stiglitz, laureát Nobelovy ceny a proslulý americký levicový ekonom.

"Nikdy jsem nevěřil v neviditelnou ruku. Vždy jsem byl přesvědčen, že ta ruka existuje a že je dobře viditelná," oponuje účastník téhož fóra, peruánský ekonom Hernando de Soto.

Podle de Sota, někdejšího úspěšného byznysmena, jsou rukou trhu cenový mechanismus a rovněž regulatorní legislativa. "To jsou přece dobře viditelné věci," podotýká.

Současná ekonomická krize však prý vede k tomu, že se tato ruka - a zde souhlasí se Stiglitzem - vytratila; alespoň ve finančním sektoru, kde ostatně krize začala. To proto, že svět financí se v posledních letech, ba desetiletích, tak zkomplikoval, tak "sofistikoval", že ta ruka přesně neví, kam má sáhnout, jak má táhnout - s kým, kudy, kam.

Vývoj nových, jak se říká exotických finančních produktů, hlavně takzvaných derivátů, vedl prý k tomu, že se vlastně neví, kdo co vlastní, kdo je skutečným nositelem rizika, kdo je opravdu v dluhu.

Řešením krize je tedy toto vše identifikovat; vrátit viditelnou ruku na scénu, zbavit ji zmatečnosti.

Problém je, že tato identifikace zřejmě přinese pád mnoha bank, které zjistí, že v ruce drží "černého Petra" - že jsou to ony, které nemají nic, zato dluhu plno. "Hlavní problém dneška je, jak říci lidem pravdu, jak vše identifikovat, a přitom nevyvolat paniku a run na banky," uzavírá de Soto.

Miliardy ve vzduchu: Takhle si banky posílají peníze během krize