KONTEXT: Trh práce 21. století aneb Proč se (ne)bát, že nás roboty připraví o zaměstnání

Ilona Švihlíková (ekonomka)

V současnosti se prolíná několik trendů, které zásadním způsobem mění trh práce. Zažíváme chaos, ve kterém ústřední roli hrají moderní technologie. Ty mají disruptivní povahu, jinými slovy narušují to, co jsme znali jako klasický trh práce a jeho fungování. Tento chaos ještě nějakou dobu potrvá, na což budou reagovat regulátoři, lidé na to ale reagují již dnes. Trend automatizace se vším, co k němu patří, je přitom teprve na začátku. Dá se očekávat jeho masivní posílení a rozšíření.

Dopady se budou lišit stát od státu. Bude záležet mimo jiné na struktuře dané ekonomiky, ale ať se nakonec prosadí cokoli, bude současná epocha ve znamení hledání, zkoušení, ve znamení metody pokus-omyl. Na jejím konci nás čeká jiný svět a jiný trh práce. Minulé vzorce a zkušenosti nám příliš nepomohou.

Které typy práce jsou nejvíce ohroženy automatizací?

Filip Přibáň (AKCENTA CZ)

Automatizace podle studie OECD ohrožuje až 45 % pracovních míst v České republice. Hůře je na tom jen Slovensko. Potvrzuje se, že budoucnost naší ekonomiky závisí na kvalitním vzdělávacím systému, který nejen mladým lidem, ale všem obyvatelům Česka zajistí přístup k solidnímu a finančně dostupnému vzdělávání a rekvalifikacím podle aktuální poptávky na trhu práce. Velké problémy mohou podle studie nastat i v Německu, kde je v ohrožení až 43 % pracovních pozic.

Obecně přitom platí, že pokud je nějaké hospodářství závislé na výrobě, která se stále více automatizuje, znamená to potenciál ekonomického růstu, ale i problémů na pracovním trhu. Hrozí, že méně kvalifikovaní lidé bez přístupu nebo ochoty ke vzdělávání a rekvalifikacím budou mít problém s uplatněním. Nutno ovšem říci, že ačkoli automatizace bere lidem práci již nějakou dobu, vždy se zatím objevily obory nové, které výpadek nahradily.

OECD - podíly pracovních pozic ohrožených automatizací a nároky na změnu náplně práce

Věra Venclíková (konzultantka)

Když byla v Jacksonville (Florida, USA) před 20 lety redukována velká vojenská námořní základna, mělo již město připravený vlastní restrukturalizační program pro celou zasaženou oblast. Vznikal několik let předem za podpory ministerstva obrany a Kongresu. Měnila se místní infrastruktura všeho druhu a pro ekonomicky produktivní občany ohrožené výrazným snížením poptávky na pracovním trhu byly připraveny rekvalifikační programy. Místní obchodní komora se například soustředila na podporu malého podnikání ve službách orientovaných na turismus, ale také na ostatní běžné komunální potřeby. Měla rekvalifikační programy pro manažery, ale také roční podnikatelská studia pro začínající podnikatele, která účastníci absolvovali sestavením vlastního podnikatelského plánu. Další program se soustředil na povzbuzení investic do středně velkých podniků, na jejich rozvoj, včetně vytváření pracovních míst.

Z pohledu současného digitálního rozvoje je to dávná historie, přesto princip takového přístupu ke změnám na trhu práce může být inspirativní. Může například pomoci změnit pohled na zastaralý model fungování úřadů práce. Jejich argumenty, že rekvalifikace máme, ale "lidé o ně nemají zájem", jen potvrzují nekvalitní práci danou nefunkčním modelem péče o pracovní trh, na kterém je o nějaký typ pracovní síly zájem v podstatě vždy.

Mapa zaměstnání budoucnosti

Helena Horská (Raiffeisenbank)

Moderní společnosti se blíží k rozcestí, na kterém se budou muset rozhodnout, zda se vydají doleva, tedy cestou masivního přerozdělování bohatství a příjmů ve společnosti, nebo doprava, kde budou – s jistou nadsázkou – spoléhat na sílu trhu. Rozhodování to nebude vůbec lehké. Historie ukazuje, že přerozdělování v masivním rozsahu ničí motivaci a úsilí lidí budovat něco nového a riskovat, ale na druhé straně rostoucí příjmové nerovnosti či hospodářský kolaps nahrávají extremismu. Mezinárodní měnový fond v této souvislosti přišel s doporučením chytré horákyně. Země by měly hledat rovnováhu mezi redistribucí a efektivitou (vládních výdajů).

Často se v souvislosti s otázkou "kam dále" skloňuje jednotný (základní) příjem. Ten si ale podle mě budou moci dovolit jen země, jejichž společnost na něco podobného bude připravena; bude dostatečně uvědomělá a hodnotově ukotvená, takže ani nízkopříjmové skupiny obyvatel nepropadnou pohodlnosti a zahálce a budou dále usilovat o zapojení se do aktivního ekonomického či společenského života. Společně s tím budou vést k aktivitě i své potomky.

Evropská unie a základní příjem

Tomáš Kozelský (Česká spořitelna)

V době, kdy se robotizace a automatizace provozů stávají běžnou záležitostí a kdy se čeká, že tento trend v blízké budoucnosti ještě zesílí, jsou bezesporu namístě úvahy o kratších úvazcích. S tím by však měla (a v některých profesích i musela) být spojena také otázka výše mezd, tedy zda by se šlo cestou, kterou poměrně nedávno zkoušeli ve Švédsku, kde zkrátili denní pracovní dobu na šest hodin, ale platy nechali stejné jako za osmihodinový úvazek, nebo by se adekvátně snížení redukovala i výše mzdy.

Relevantní je přitom i z tohoto pohledu jistě to, že by zkrácení pracovní doby mohlo přinést vedle volného času i další pozitivum, a to lepší skloubení pracovního a osobního života, což by mohlo vést i ke zvýšení produktivity (a zároveň ke snížení nákladů spojených s nezdravým životním stylem, který je přinejmenším do jisté míry způsoben náročností práce – pozn. aut.).

Nedostatek fyzické aktivity stojí peníze