Vyspělý svět na existenciální hraně: Za čtvrt století může zmizet téměř polovina zaměstnání

Donald Trump nasliboval Američanům návrat pracovních míst do USA, ale nejspíše sám dobře ví, že je takový slib trochu mimo realitu. Vedle přesouvání výroby za levnější pracovní silou totiž za úbytek pracovních pozic stále častěji může automatizace výroby.

Ekonomové v tomto směru očekávají další zhoršování situace, zejména pro pracovníky s nízkou kvalifikací. Podle Arta Bilgera z Wharton School of Business budou muset vyspělé země v nejbližším čtvrtstoletí čelit ztrátě až 47 % zaměstnání. Vychází přitom ze studie Carla Benedikta Freye a Michaela Osbornea z Oxfordské univerzity z roku 2013. Ztráty se týkají především lidí vykonávajících fyzickou práci, ale v budoucnu nebudou ušetřeny ani takzvané "bílé límečky". Podle magazínu The Economist "žádná vláda není na něco podobného připravena".

Trend změny zaměstnávání lidí jako celku je podle Bilgera nezvratný. Prostřednictvím své neziskové organizace Working Nation apeluje na všechny firmy, státní správu, akademickou sféru i neziskové organizace, aby se snažily spolupracovat při zavádění změn na trhu práce.

Robotizace není novinkou

Robotizace a mechanizace měly vliv na zaměstnanost i v minulosti, ale kromě toho, že některým práci brala, jiným ji naopak dávala. Mechanici museli udržovat stroje v chodu a starat se o ně, vyrábět nové díly a podobně, a tak byla zachována cirkulace pracovních míst.

Dnes je situace jiná. Rozšíření robotů má vliv na zaměstnanost, zejména ve vyspělých zemích. Robotizace udělá během pár desítek let z některých pracovních míst zastaralé pozice, což platí zejména pro střední třídu. Počítače totiž budou nejen stále levnější, ale také efektivnější.

Podle The Economist jsou však ohroženi také účetní, lékaři, právníci, učitelé, úředníci nebo finanční analytici. Počítače budou zanedlouho schopny analyzovat kvanta dat a dělat kvalifikovaná rozhodnutí ve finanční nebo léčebné sféře, pravděpodobnost chyby, podvodu nebo špatné diagnózy se přitom radikálně sníží. Bude to mít vliv na úroveň mezd, následně pak na politiku a sociální stabilitu.

Tento vývoj nelze zastavit. Státy i firmy uvažují tak, že nové technologie znamenají konkurenční výhodu. I proto se tak daří technologickým startupům. Naštěstí vývoj není tak rychlý, abychom již pociťovali vážnější důsledky. To ale neznamená, že problém neexistuje. Podle Bilgera přitom nejde o žádnou novinku, ale o dlouhodobý problém, který vyžaduje dlouhodobé řešení. Stárnutí populace tuto nutnost jen podtrhává.

Vzdělání jako základ pro další změny

Základem řešení podle Bilgera může být změna systému vzdělávání, kdy by se lidé novým podmínkám přizpůsobovali dříve, než vůbec vstoupí na trh práce. Po absolvování univerzálního základního vzdělání by si mladí mohli vybrat směr, kterým chtějí pokračovat. Musí se ale změnit myšlení lidí, základem by totiž mělo být to, co chtějí dělat a co je baví, a ne to, kolik jim to vynese.

Dalším krokem je rekvalifikace lidí středního věku. Ti se jí sice často brání, ale budou muset pochopit, že pokud nechtějí zůstat pozadu, změna je nemine.

Aktuální jsou také stáže a učňovské obory. Podle řady ekonomů totiž již dnes není ani tak problém s pracovními místy, ale spíše s nedostatkem kvalifikovaných lidí.

Otázkou ale zůstává, které obory budou za dalších několik let ještě zajímavé, a které kvůli robotům zaniknou. Odpověď je ve hvězdách, jisté ovšem je, že se trh práce napříště rozdělí na vítěze a poražené. "Co se stane se společností, ve které bude bez práce třeba třetina ekonomicky potenciálně aktivních lidí? Co budou lidé vlastně dělat? Bez smyslu života bude podle mě složité zachovat stabilitu ve společnosti," uzavírá Bilger.

Zdroj: bigthink.com