Číně se vrací politika jednoho dítěte. Kdo zastoupí chybějící mladé pracovníky?
Růst čínské ekonomiky zpomaluje. To je fakt, na kterém nic nezmění ani mocné politbyro. Jedním z důvodů je vývoj skladby čínské populace. Demografické křivky říše středu již dávno nejsou tak příznivé jako kdysi. Druhá největší ekonomika světa tak podle odborníků musí hledat pomoc jinde než mezi mladými.
Prudký růst počtu Číňanů v produktivním věku se zastavil zhruba v roce 2010, od té doby se pohybuje kolem jedné miliardy. A začíná se projevovat i stárnutí populace. Podíl lidí v produktivním věku na celkové populaci se od roku 2010 snížil ze zhruba 75 % na méně než 73 %. To rozhodně není dobrá zpráva pro čínské ekonomické plánovače, kteří tvrdí, že do roku 2020 dojde ke zdvojnásobení čínského HDP a příjmu na osobu.
Podle odborníků se Číně začíná vracet její donedávna uplatňovaná politika jednoho dítěte. "Věková skladba čínské populace se mění, poměrně rychle ubývá lidí v produktivním věku a roste počet lidí v důchodovém věku," říká Gerard Burg z National Australia Bank.
V roce 1990 připadalo v Číně na jednoho důchodce 12 pracujících, v roce 2015 to bylo již je to jen 6,7 pracujícího a v roce 2020 by se tento poměr měl snížit až na čtyři pracující.
Čína - počet lidí v produktivním věku a jejich podíl na celkové populaci
Co tedy musí Čína udělat pro to, aby ji změna nastavení demografických křivek nevyčerpala? Burg vidí jedinou možnost ve zvyšování produktivity práce. A vzhledem k tomu, že počet práceschopných lidí bude podle všech predikcí nadále klesat, bude se podle něj Čína muset obrátit na roboty.
V Číně je již dnes do výroby zapojeno nejvíce robotů na světě. V roce 2015 se v zemi prodalo přibližně 68 000 robotických jednotek. V relativním vyjádření má ale Čína stále co dohánět. Na tisíc pracujících ve výrobním sektoru tam aktuálně připadá jen kolem 50 robotů, zatímco třeba v Jižní Koreji je to více než 500, v Singapuru zhruba 400 a v Japonsku nebo v Německu asi 300.
Počet robotů v přepočtu na 1 000 pracujících ve výrobním sektoru
Mezinárodní federace robotiky předpovídá, že do roku 2019 bude asi 40 % všech objednávek na průmyslové roboty pocházet z Číny. To je podle Burga dobré znamení. "Čínská vláda si předsevzala do roku 2020 navýšit počet robotů na 150 jednotek na tisíc pracujících. Pokud se jí tento plán podaří splnit, bude to pro čínskou ekonomiku velký krok kupředu," říká Gerard Burg.
Každá mince má ale dvě strany a ani s průmyslovými roboty to není jiné. Burg upozorňuje především na to, že čínská vláda bude muset zajistit, aby ti, koho roboty v továrnách připraví o pracovní místa, byli schopní plynule přejít na jinou práci. "Více robotů ve výrobě bude klást vyšší nároky na vzdělání čínské populace," říká a přidává na závěr ještě jedno varování: "Reálně také hrozí, že vzniknou jakási centra automatizované výroby. Pokud by se tento scénář naplnil, ještě více by se rozevřely nůžky mezi bohatými a chudými regiony."
Zdroj: National Australia Bank
