ČNB poprvé od února 2008 zvýšila úrokové sazby, koruna posílila na 26 EUR/CZK

Jedná se o první změnu úrokových sazeb od listopadu 2012, kdy došlo ke snížení repo sazby na takzvanou technickou nulu. Čtvrteční rozhodnutí současně představuje první zvýšení domácích úrokových sazeb od února 2008, kdy byli na jednání přítomni ze současných členů rady ČNB pouze Vladimír Tomšík a Mojmír Hampl. Bankovní rada ČNB se mezitím sešla k jednání 77krát. Srpnového zasedání se zúčastnilo šest ze sedmi členů rady, nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl. Hlasování rady ohledně úrokových sazeb bylo jednomyslné.

Česká národní banka je první centrální bankou v Evropské unii, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla zvýšit úrokové sazby, a třetí centrální bankou ekonomicky vyspělé země, která tak v pokrizovém období učinila. Zatím měnovou politiku prostřednictvím sazeb zpřísnily jen americká a kanadská centrální banka. Evropská centrální banka podle analytiků své sazby poprvé zvýší zřejmě ve druhé polovině příštího roku.

"Postupný růst sazeb je podle nás v současné situaci žádoucí. Ekonomický růst je příznivý a v některých ohledech lze v ekonomice pozorovat známky přehřívání. Řada ekonomických ukazatelů se pohybuje na nejpříznivějších historických hodnotách, de facto nulové sazby tak již nejsou konzistentní se stavem ekonomiky a vedou ke vzniku nerovnováh," říká hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler.

Pokud bude vývoj na trhu po srpnovém "testovacím" zvýšení sazeb klidný a koruna nebude výrazněji posilovat, lze v letošním roce podle Seidlera očekávat ještě jedno zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Ve dvouletém horizontu předpokládá ekonom růst základní sazby ČNB až na 1 %. "S ohledem na značně překoupenou českou měnu však bude potenciál dalšího posilování koruny navzdory vyšším sazbám nižší, což naznačuje poměrně rezistentní hranice 26 EUR/CZK. V letošním roce by se měl kurz koruny dostat mírně pod úroveň 25,90 EUR/CZK, v příštím roce pak do blízkosti 25,50 EUR/CZK," pokračuje Seidler.

Příznivá změna pro finanční sektor

"Růst českého hospodářství zrychluje, výrazně rostou zejména mzdy, což pro střednědobý horizont implikuje nárůst spotřebitelské inflace. Ta už v současnosti přestřeluje cíl ČNB. Z vyšších úrokových sazeb by měl těžit především finanční sektor. Bankám by se měl otevřít větší prostor pro růst marží a pojišťovnám by se měly vylepšit vyhlídky na vyšší výnosy z investic. Naopak odvětví s vysokou zadlužeností, jako jsou třeba telekomunikace nebo veřejné služby, mohou být postižena zvýšenými úrokovými náklady. Celkově by zvýšení sazeb mohlo mít pozitivní psychologický dopad na akciové trhy, neboť jde o indikaci zdravého růstu ekonomiky, která unese vyšší úrokové sazby," napsali analytici z Komerční banky.

"Z českých akcií by vyšší sazby měly být pozitivní zejména pro Komerční banku, příznivé by ale měly byly i pro Erste Group Bank a VIG a velmi mírně také pro Monetu Money Bank. Negativní dopad na sentiment lze naopak předpokládat u dividendových titulů, jako jsou Philip Morris ČR, O2 Czech Republic či ČEZ. Mírný nárůst sazeb v rozsahu jednoho až dvou zvýšení již ale podle nás je zahrnutý v tržních očekáváních," uvedl Petr Bártek, analytik z České spořitelny.

ČNB vnímá drahé nemovitosti i spekulanty

Analytik ze společnosti BH Securities Martin Vlček v souvislosti s vyššími sazbami hovoří o přemrštěných cenách nemovitostí ve velkých městech, kde si běžní lidé již nemohou dovolit nemovitost koupit ani na hypotéku. "Průměrná nemovitost stojí asi 11 průměrných ročních platů. ČNB může hypotečnímu trhu dávat jen doporučení, nemá sílu zákona. A jak víme, trh na doporučení nereaguje, slyší pouze na bič v podobě zákona," uvádí Vlček. Vyšší úrokové sazby tak podle něj v tomto kontextu lze vnímat jako prostředek k tlumení poptávky po nemovitostech, která žene ceny vzhůru.

Druhým důvodem, který podle Vlčka hraje ve prospěch vyšších sazeb, je fakt, že v srpnu a září expiruje velký objem českých státních dluhopisů a pokladničních poukázek. "Pokud část těchto pozic nebude spekulanty obnovena, brzy pravděpodobně spekulanti vymění uvolněné koruny za jiné měny. To by vedlo k tlaku na oslabení české koruny, což je pro ČNB z pohledu zvyšování sazeb ideální situace. Tlak na posílení koruny by se tak mohl částečně nebo zcela vyrušit se zavíráním pozic spekulantů," dodává Martin Vlček.

"ČNB bude sazby zvyšovat postupně, i tak však může tento krok ovlivnit sazby na úvěrovém trhu. Trh totiž začal zohledňovat případný další růst sazeb v budoucnosti, což vede k růstu tržních sazeb delších splatností, od kterých se odvíjí i ceny hypoték. Zvýšení sazeb ČNB tak zřejmě povede k mírnému zdražení hypotečních úvěrů. U spotřebitelských úvěrů bude dopad mírnější, jelikož u tohoto typu úvěrů bude růst tržních sazeb kompenzován dalším pravděpodobným poklesem marží bank z titulu vysoké konkurence," doplňuje Jakub Sidler z ING.

ČNB čeká rychlejší růst HDP a nižší inflaci

Centrální banka zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. V té zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,6 % z 2,9 % odhadovaných v květnu. Pro příští rok zlepšila odhad růstu HDP na 3,2 % z předchozích 2,8 %. Pro rok 2019 nová prognóza banky počítá s růstem HDP o 3,1 %.

ČNB dále snížila odhad vývoje inflace ve třetím i čtvrtém čtvrtletí příštího roku. Ve třetím čtvrtletí 2018 čeká inflaci 1,9 %, zatímco v květnu čekala 2 %. Pro čtvrté čtvrtletí 2018 odhad snížila na 1,8 % z předchozích 1,9 %.

Inflace podle banky setrvá po zbytek letošního roku v horní polovině tolerančního pásma a k 2% cíli se přiblíží začátkem příštího roku, uvedl během tiskové konference po zasedání bankovní rady guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dodal, že prognóza počítá s růstem tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku.

Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle Rusnoka mírně proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Nejistotou je podle něj možný slabší kurz koruny v příštích čtvrtletích způsobený prodejem korun finančními investory v prostředí chybějící protistrany.

Zároveň Rusnok nevyloučil, že v příštích dvou letech může růst sazeb pokračovat. "Rozhodně nečelíme žádnému přehnanému tlaku v oblasti inflace. Bude samozřejmě záležet i na vývoji kurzu koruny. Další zvyšování sazeb v průběhu příštích dvou let může přicházet, nicméně bude to podmíněno vývojem ukazatelů, které jsou pro nás klíčové," uvedl.

Ministerstvo financí na konci července v nové prognóze zlepšilo odhad růstu tuzemské ekonomiky v letošním roce na 3,1 % a v příštím roce na 2,9 %. Česká bankovní asociace minulý týden zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky na 3,2 %. Pro příští rok odhad růstu nechala na 2,7 %. Loni hrubý domácí produkt ČR stoupl o 2,6 %.

Koruna posiluje pod 26 EUR/CZK

Česká měna v reakci na rozhodnutí ČNB prolomila směrem dolů hranici 26 EUR/CZK. Zhruba ve 13.10 byla česká měna na 25,90 EUR/CZK, což byla nejsilnější úroveň od listopadu 2013, kdy centrální banka zahájila režim devizových intervencí s cílem korunu oslabit. Později se ale vrátila na 26 EUR/CZK.

Devizové intervence, jejichž prostřednictvím držela ČNB kurz české měny nad 27 korunami za euro, byl zrušen na mimořádném měnověpolitickém zasedání na začátku dubna. Jiří Rusnok poté na tiskové konferenci řekl, že je centrální banka připravena tolerovat zvýšenou rozkolísanost kurzu koruny vůči euru. Měna si podle něj musí najít novou rovnovážnou úroveň, která bude odrážet základní parametry ekonomiky. Zvýšená volatilita ale nepřišla a koruna od té doby posiluje jen pozvolna.

Zdroj: ČNB, ČTK