Dotace pro české zemědělce budou nižší

Na podporu zemědělství v Evropské unii plyne ze společné kasy okolo 40 % peněz (55 miliard eur). Nyní však Evropská komise v jednom ze svých diskuzních dokumentů (O budoucnosti financí EU) navrhla změnu. Větší část financí chce alokovat do oblastí, jako jsou obrana a migrace. Tyto investice by EU měly vyjít na 15 miliard eur ročně.

Zemědělské dotace

Na zemědělských dotacích se v současnosti rozpočty jednotlivých členských států nepodílejí, a to chce komise změnit. Nový princip financování dotací i ze strany členů unie by tedy znamenal buď větší výdaje plynoucí ze státních rozpočtů, či méně prostředků pro zemědělce ze strany EU. Dalším důvodem nižšího objemu peněz pro zemědělce je odchod Spojeného království z EU, v jehož důsledku přijde rozpočet unie zhruba o 10 miliard eur ročně.

Výše přímé zemědělské dotace za obdělanou plochu

Zdroj: Státní zemědělský intervenční fond

Ministerstvo zemědělství začalo o podobě zemědělské politiky po roce 2020 jednat letos v dubnu. Jaký je tedy postoj Česka ke změnám navrhovaným Evropskou komisí? Česká republika nesouhlasí s krácením přímých plateb za obdělanou plochu pro velké podniky, kde Evropská komise vyvíjí poměrně velký tlak. ČR je proti tomuto návrhu pochopitelně, protože má největšíprůměrnou plochu farem (133 hektarů).

Ministerstvo zemědělství chce zachovat podporu zemědělským podnikům bez ohledu na jejich velikost, ale Evropská komise chce více podporovat zemědělce s menšími výměrami půdy. Hrozí, že velká část tuzemských zemědělských podniků a družstev by na dotace nedosáhla, případně jen v omezené míře.

Citlivé komodity

Oblastí, kde se postoj České republiky rozchází s Evropskou komisí, jsou takzvané dobrovolně vázané platby (pro citlivé komodity). Dle komise nejsou dobrým řešením, některé státy navíc žádné citlivé komodity z prostředků společné zemědělské politiky nepodporují. Česká republika však navrhuje jejich navýšení, konkrétně na 25 % (ze současných 15 %).

Evropská komise také představila opatření, která by měla zjednodušit podmínky greeningu ("ozeleňování"), což koresponduje s postojem ČR.

Nedostatek půdy

Na podobě společné zemědělské politiky se podílí také veřejnost, a to prostřednictvím veřejných konzultací (Consultation on modernising and simplifying the common agricultural policy). Ty se uskutečnily na jaře letošního roku a 7. července byly představeny jejich výsledky.

Respondenty byli farmáři, zaměstnanci zemědělských a potravinářských firem a občanská společnost z celé Evropské unie. Dle výsledků jsou hlavními překážkami v zemědělství nedostatek půdy (29 %), nízké marže (23 %) a administrativní požadavky (13 %).

Vedle (nedostatku) peněz lze mezi problémy, které v současnosti tíží evropské zemědělství, zařadit také nedostatek pracovních sil a stárnutí populace. Mladí lidé do 35 let zastupují jen 6 % zemědělských podniků. V čele 31 % firem jsou lidé starší 65 let. Jednou z možností řešení by podle komise mělo být poskytnutí grantů pro 180 tisíc mladých zemědělců; navrhováno je navýšení přímých plateb o 25 % v prvních pěti letech podnikání mladého farmáře.

Trendem a jedním z nejdůležitějších témat budoucnosti je koncept chytrého a precizního zemědělství, jehož výsledkem by měly být kvalitnější produkty a nižší spotřeba energie. Nové a moderní technologie by navíc mohly přilákat mladé zemědělce. Využití moderních technologií by také mohlo vést ke snížení administrativních požadavků, což je v souladu s cílem Evropské unie, kterým je zjednodušení společné zemědělské politiky.

Návrh rozpočtu

Budoucí podoba zemědělské politiky se ale předně odvíjí od velikosti rozpočtu EU. Konkrétní objem peněz, který bude pro zemědělství určen, se dozvíme po představení víceletého finančního rámce, jenž určí další podobu nového programového období EU, tedy nejdříve koncem letošního roku.

Více o tématu: www.investicniweb.cz/agro