Nová vlna dolarových miliardářů: Jak umělá inteligence mění pravidla bohatnutí

Podle dat společnosti CB Insights existuje v současnosti v oblasti umělé inteligence zhruba 500 takzvaných jednorožců. Tak se označují firmy bez akcií na veřejném trhu s hodnotou přes miliardu dolarů. Dohromady mají hodnotu 2,7 bilionu dolarů, což je více než roční HDP Itálie, přičemž 100 z nich vzniklo teprve v posledních zhruba 30 měsících. Více než 1 300 startupů v oblasti AI se pak může pochlubit oceněním přes 100 milionů dolarů.

Tento startupový boom je navíc doprovázen prudkým růstem cen akcií zavedených firem, jako jsou NVIDIA, Meta Platforms nebo Microsoft, které mají vůči AI expozici, a bohatství "padá do kapes" také pohádkově placeným inženýrům a předním vývojářům z těchto firem. Bohatství živené AI boomem tak přibývá na všech frontách, a to tempem, vedle kterého se všechny předchozí vlny růstu majetku v souvislosti s technologickými inovacemi zdají být jen vlnkami na rybníčku.

Dolarovým miliardářem v pětadvaceti

"Za posledních sto let jsme neviděli tvorbu bohatství v takovém rozsahu a takovou rychlostí," říká Andrew McAfee, výzkumník na Massachusettském technologickém institutu a spoluzakladatel a spoluředitel iniciativy MIT pro digitální ekonomiku na MIT Sloan School of Management. "Jde o bezprecedentní jev, který zásadně mění ekonomickou mapu světa," dodává. Agentura Bloomberg v březnu odhadla, že čtyři největší soukromé AI společnosti vytvořily jen letos nejméně 15 dolarových miliardářů s majetkem v souhrnné hodnotě 38 miliard dolarů.

Ukázkový je třeba příběh Miry Muratiové, která loni opustila společnost OpenAI a letos v únoru založila Thinking Machines Lab. Do července se jí v rámci největší seedové investice v historii podařilo získat dvě miliardy dolarů, což firmě zajistilo ocenění 12 miliard dolarů. Ještě působivější je příběh Anthropic AI, vývojáře jazykového modelu Claude, která teď jedná o investici pět miliard dolarů při celkovém ocenění 170 miliard dolarů, téměř trojnásobku hodnoty z března.

Startup Anysphere podnikající v oblasti automatizace programování byl v červnu oceněn na 9,9 miliardy dolarů, ale o pár týdnů později už obdržel nabídky oceňující celou firmu na 18 až 20 miliard. To zřejmě dělá z jejího pětadvacetiletého zakladatele Michaela Truellla dalšího dolarového miliardáře. Ukazuje se tak, že věk není v době AI v žádném směru rozhodující.

Bohatství zatím jen na papíře

Jak ale zdůrazňuje Andrew McAfee, toto bohatství je zatím jen papírové, protože společnosti nemají akcie na veřejném trhu. To je rozdíl oproti boomu podnikání v oblasti internetu koncem 90. let, kdy si firmy pro peníze chodily rovnou na burzu. Zakladatelé AI startupů a jejich zaměstnanci, kteří akcie firem získali v rámci motivačních programů, tedy ve chvílích, kdy si na tento majetek chtějí sáhnout, musejí akcie prodat třeba v rámci takzvaných tender offers, kdy další investoři akcie poptávají mimo trh. Třeba OpenAI teď připravuje sekundární prodej svých akcií v hodnotě šesti miliard dolarů, který by celou firmu mohl ocenit až na půl bilionu dolarů. Akcie přitom mají prodávat právě hlavně zaměstnanci.

Boom umělé inteligence a s ním rozšiřování řad dolarových miliardářů jsou ale geograficky velice koncentrované. Podobně jako v době boomu internetu jsou centrem dění Spojené státy, respektive širší oblast sanfranciského Silicon Valley. Firmy se sídlem v této oblasti loni přilákaly investice rizikového kapitálu v hodnotě přes 35 miliard dolarů a v San Franciscu nyní žije více miliardářů než v New Yorku. V oblasti Bay Area, která obklopuje Sanfranciský záliv a zátoku San Pablo, se podle Sotheby's International Realty loni prodalo nejvíce domů za více než 20 milionů dolarů v historii. Prudce rostoucí ceny nájmů a domů, do určité míry tažené i poptávkou ze strany nových AI boháčů, tak obrátily trend, kdy se z lokality ještě nedávno považované za upadající stává prémiová adresa.

Z dlouhodobého hlediska lze podle McAfeeho očekávat, že papírové bohatství vytvořené rozvojem AI se postupně bude měnit v likvidní aktiva prostřednictvím vstupů firem na burzy. Experti předpokládají, že podobně jako v takzvané dot-com éře budou i teď noví superboháči nejprve investovat do dalších technologických firem a až časem začnou své investice diverzifikovat. Ve hře je podle nich i vznik nových správců majetku, kteří budou zpochybňovat tradiční modely správy bohatství a jejichž ideje se budou postupně šířit za hranice komunity AI boháčů.

Zdroj: CNBC