ECB v prosinci ponechala měnovou politiku beze změny, potvrdila lednové snížení objemu skupování aktiv

V prohlášení po zasedání centrální banka zopakovala, že sazby zůstanou na současných úrovních delší dobu a výrazně za horizont kvantitativního uvolňování. Uvedla také, že program odkupu aktiv může být dále prodloužen, bude-li to potřeba.

ECB trvá na tom, že musí vidět známky udržitelného dosažení 2% inflačního cíle. Pokud by došlo k zásadnímu odchýlení vývoje ekonomiky eurozóny od projekcí, je ECB připravena opět navýšit objem kvantitativního uvolňování.

Evropská centrální banka zároveň zveřejnila novou makroekonomickou projekci. Čeká, že ekonomika eurozóny v letošním roce vzroste o 2,4 % (zářijová predikce: 2,2 %), příští rok by se HDP měl zvýšit o 2,3 % (září: 1,8 %), v roce 2019 by měla ekonomika vzrůst o 1,9 % (září: 1,7 %) a v roce 2020 by měl růst HDP dosáhnout 1,7 %.

Inflace by letos měla podle nové prognózy dosáhnout 1,5 % (proti zářijové predikci beze změny), v příštím roce by měla klesnout na 1,4 % (září: 1,2 %), v roce 2019 by měla činit 1,5 % (proti zářijové predikci beze změny) a v roce 2020 by měla být na úrovni 1,7 %.

Dále centrální banka informovala, že bude pokračovat v reinvestování finančních prostředků získávaných průběžně z maturujících dluhopisů nakoupených v rámci kvantitativního uvolňování, a to výrazně za horizont trvání samotného programu skupování aktiv na trhu.

Během tiskové konference šéf ECB Mario Draghi uvedl, že evropská ekonomika je nadále podporována zájmem o evropský export daným dobrou kondicí světové ekonomiky. Jednotlivé evropské země by podle Draghiho měly současné příznivé ekonomické prostředí využít k tomu, aby si opět vytvořily fiskální polštáře pro případ možného zhoršení situace v budoucnu.

Na otázku, zda lze meziroční inflaci na úrovni 1,7 % považovat za inflaci blízkou cílovaným dvěma procentům, Draghi uvedl, že nejde ani tak o samotné číslo jako o udržitelnost vývoje. Z tohoto pohledu podle něj ekonomika eurozóny nadále potřebuje jistou podporu. O možnosti jednorázového ukončení kvantitativního uvolňování se podle něj v průběhu prosincového zasedání nediskutovalo.

"Nová prognóza překvapila významnou revizí růstových vyhlídek. Již v průběhu příštího roku by mělo dojít k uzavření záporné mezery výstupu. ECB poprvé zveřejnila prognózu pro rok 2020, kde čeká inflaci 1,7 %. Ani během příštích tří let by se tedy inflace v měnové unii neměla dostat na 2% cíl. Ve finále tak banka drží spíše holubičí postoj," napsal ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

V říjnu ECB rozhodla, že prodlouží program kvantitativního uvolňování minimálně do září 2018. Současně však uvedla, že od ledna sníží objem skupování aktiv v rámci kvantitativního uvolňování z 60 miliard eur na 30 miliard eur měsíčně.

Rozhodnutí o úpravě kvantitativního uvolňování má i praktickou stránku. V rukou ECB je již dnes značná část trhu s vládními dluhopisy zemí eurozóny. V názoru na to, kdy bude program ukončen, se ekonomové rozcházejí - část jich předpokládá, že se tak stane v závěru příštího roku, někteří si myslí, že to bude až v roce 2019.

Růst HDP v třetím čtvrtletí zrychlil na 2,6 %, inflace v listopadu stoupla na 1,5 %

Meziroční tempo růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie v třetím čtvrtletí stouplo na 2,6 % z 2,4 % v druhém kvartálu. Mezičtvrtletní růst ekonomiky eurozóny i EU naopak zpomalil na 0,6 % z 0,7 % v druhém kvartálu. Evropská komise tento měsíc předpověděla, že hrubý domácí produkt eurozóny se za celý letošní rok zvýší o 2,2 %. To by představovalo nejvyšší tempo růstu za poslední desetiletí.

Meziroční míra inflace v eurozóně zůstává nízká, v listopadu se zvýšila z 1,4 % pouze na 1,5 %. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že vystoupí na 1,6 %. Nejvýraznější vliv na inflaci měly ceny energií, které v listopadu meziročně vzrostly o 4,7 %. O 2,2 % se zvýšily ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků. Ceny služeb zaznamenaly stejně jako v říjnu 1,2% růst.

Nezaměstnanost v Evropské unii i v eurozóně v říjnu pokračovala v poklesu na nová několikaletá minima. V EU se proti září snížila o 0,1 procentního bodu na 7,4 % a byla nejníže od listopadu 2008. V eurozóně klesla stejným tempem na 8,8 %, což je nejméně od ledna 2009. Ve 28 zemích EU bylo v říjnu bez práce 18,24 milionu lidí, z toho 14,34 milionu v eurozóně. Proti září se počet nezaměstnaných v unii snížil o 111 000 a v eurozóně o 88 000.

Zdroj: ECB, CNBC, ČTK