Co musíte ráno vědět (9. února 2018)

1. Americké akcie ve čtvrtek odepsaly 4 %, na maxima ze závěru ledna už ztrácejí přes 10 %

Americké akcie ve čtvrtek zažily další prudký pokles, jejich hlavní indexy se propadly o zhruba čtyři procenta. Mezi investory nadále panují obavy z vyšší inflace a růstu úrokových sazeb. Index Dow ztratil 4,15 %, tedy více než tisíc bodů, a uzavřel na 23 860,46 bodu. Širší S&P 500 klesl o 3,75 % na 2 581 bodů a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 3,9 % na 6 777,16 bodu. Index volatility VIX vzrostl o 20,66 % na 33,46 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o zhruba jeden bazický bod na 2,826 %. Pod nulou skončily všechny hlavní sektory, nejvýrazněji klesly finanční sektor, technologické odvětví a sektor cyklického spotřebního zboží. Relativně nejlepší výkon podaly sektor veřejných služeb a odvětví necyklického spotřebního zboží.

2. Evropské burzy ve čtvrtek klesly, nedařilo se technologickému sektoru

Evropské akciové trhy ve čtvrtek uzavřely v červených číslech, nedařilo se hlavně německým akciím. Investoři se soustředili na výsledkovou sezónu a na zasedání britské centrální banky, které však výraznější překvapení nepřineslo. Regionální index STOXX Europe 600 spadl o 1,6 % na 374,03 bodu, britský FTSE 100 odepsal 1,49 % na 7 170,69 bodu, francouzský CAC 40 ztratil 1,98 % na 5 151,68 bodu a německý DAX odevzdal 2,62 % na 12 260,29 bodu. Německá Commerzbank ve čtvrtek oznámila, že se její čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku propadl o 51 % na 90 milionů eur, přesto ale překonal očekávání trhu. Akcie banky na zveřejněná čísla zareagovaly poklesem o zhruba 2,5 %.

3. Pražská burza ve čtvrtek nepatrně stoupla, akcie Komerční banky po výsledcích zdražily o více než 3 %

Pražská burza ve čtvrtek navázala na zisk z předcházející seance, index PX zpevnil o 0,06 % na 1 117,32 bodu. Nahoru burzu táhly zejména akcie Komerční banky, nedařilo se naopak energetické skupině ČEZ. Objem obchodů byl s více než miliardou korun výrazně nadprůměrný. Nejobchodovanější byly cenné papíry Komerční banky, které díky zveřejnění lepších než očekávaných výsledků hospodaření za uplynulý rok zdražily o 3,31 % na 935 Kč. Další finanční tituly ale uzavřely v červených číslech. Erste Group Bank odepsala 0,87 % na 1 023 Kč, MONETA Money Bank přišla o 0,24 % na 82,80 Kč a pojišťovna VIG klesla o 0,8 % na 686 Kč. S výsledkem obchodování nebyli spokojeni ani akcionáři energetického gigantu ČEZ (-1,73 % na 512 Kč).

4. Očekávané události

V noci na pátek australská centrální banka zveřejní zprávu z posledního zasedání a Čína se pochlubí inflační statistikou. V Evropě dopoledne vyjde průmyslová výroba v Itálii, Francii, Řecku a Spojeném království. Británie navíc odtajní výrobu ve zpracovatelském sektoru a obchodní bilanci. Spojené státy na trh pošlou údaje o velkoobchodních skladových zásobách a Kanada zveřejní míru nezaměstnanosti. Hospodářské výsledky za uplynulé čtvrtletí budou reportovat například společnosti Moody's, Banca Monte dei Paschi di Siena nebo A.P. Møller-Mærsk. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Komerční bance loni stoupl srovnatelný čistý zisk o 15,2 % na 14 miliard korun, představenstvo navrhuje dividendu 47 korun na akcii

Komerční banka vykázala za rok 2017 čistý zisk 14 miliard korun. Oproti roku 2016 jí tak zisk bez započtení jednorázových příjmů za prodej podílů ve společnostech VISA Europe a Cataps v roce 2016 a bez vlivu přecenění a prodeje budov centrály v roce 2017 vyskočil o 15,2 %. Výsledek podpořilo snížení opravných položek.

6. Mediální CME za loňský rok vykázala čistý zisk 49,43 milionu dolarů, tržby v Česku se jí zvýšily o bezmála 10 %

Mediální společnost CME, která v České republice vlastní televizi Nova a další stanice, vykázala za loňský rok na úrovni čistého zisku kladný výsledek 49,43 milionu dolarů. Rok 2016 skupina uzavřela se ztrátou 180,6 milionu dolarů. Nejvíce se loni firmě dařilo v Rumunsku. Provozní zisk OIBDA loni společnosti stoupl ze 136,91 milionu dolarů na 165,53 milionu dolarů.

7. Nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla na 3,9 %

Nezaměstnanost v ČR v lednu stoupla na 3,9 % z prosincových 3,8 %. Meziměsíční růst pokračoval, ale proti prosinci zpomalil. Jedná se navíc o nejnižší lednovou nezaměstnanost od roku 1998. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Úřad práce ČR. Bez práce bylo zhruba 289 000 lidí, volných míst přibylo na téměř 231 000. Meziročně nezaměstnanost stále klesá, loni v lednu činila 5,3 %.

8. Bank of England v únoru ponechala úrokové sazby beze změny, signalizovala ale možné razantnější zpřísňování měnové politiky

Britská centrální banka na svém únorovém zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny. Trh tento výsledek očekával. Základní sazbu banka ponechala na úrovni 0,5 %, kam ji loni v listopadu zvýšila z historického minima 0,25 %. Beze změny zůstal také program skupování aktiv v objemu 435 miliard GBP. Hlasování měnového výboru bylo jednomyslné.

9. EU na pět let uvalila cla na na dovoz nerezové oceli z Číny

Evropská unie uvalila cla v rozmezí 17,2 až 27,9 % na dovoz výrobků z nerezové oceli z Číny, aby vyrovnala neoprávněně nízké ceny. Uvedl to věstník EU. Cla na produkty používané ve stavebnictví, strojírenství a dalších oborech se budou uplatňovat pět let.

10. Institut NIESR zlepšil výhled vývoje britské ekonomiky

Britská ekonomika v příštích dvou letech poroste rychleji, než se předpokládalo, a to zejména díky dobrému stavu světového hospodářství. Vyplývá to z nejnovějších prognóz britského institutu pro ekonomický a sociální výzkum NIESR. Institut nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt Británie se v letošním i příštím roce zvýší o 1,9 %. V předchozím listopadovém výhledu přitom pro oba roky předpovídal růst o 1,7 %.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Americký ekonom Joseph Stiglitz slaví 75. narozeniny

Před 75 lety se narodil americký ekonom Joseph Stiglitz, který získal v roce 2001 Nobelovu cenu za ekonomii. Na přelomu tisíciletí působil jako hlavní ekonom Světové banky, kde proslul svou kritikou praktik Mezinárodního měnového fondu a takzvaného "washingtonského konsenzu" mezi MMF, Světovou bankou a administrativou USA.

Stiglitz bývá řazen k ekonomické škole takzvaných nových keynesiánců, částečně navazujících na ekonomickou teorii a závěry Johna Keynese, jenž prosazoval cílené státní zásahy do ekonomiky. Ty podle něj přinášejí v řadě oblastí efektivnější výsledky, než jakých by bylo dosaženo samovolným působením neregulovaných tržních mechanismů (neviditelnou rukou trhu).

Stiglitz se narodil v Gary v americkém státě Indiana, studoval na Amherstově koleji a na Massachusettském technologickém institutu (MIT), kde také později učil. Výzkumné či pedagogické činnosti se věnoval taktéž na univerzitách v Chicagu, Cambridgi, Yale, Stanfordu, Oxfordu a Princetonu. Nyní je profesorem Kolumbijské univerzity.

Po odchodu z pozice hlavního ekonoma Světové banky se Stiglitz vrátil k profesi vědce a učitele. Před působením ve Světové bance vedl Radu ekonomických poradců tehdejšího prezidenta USA Billa Clintona.

I nadále se vyjadřuje k aktuálním problémům. Je například velkým kritikem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropským představitelům tento Američan radí, aby mluvili s nespokojenými občany, i když volí extremistické strany, protože jinak evropské státy skončí v čele s někým, jako je Trump. Hlasitě se také vyjadřuje proti euru, které podle něj ztroskotalo.

Aktualita pro rok 2026