Konec tištění peněz v eurozóně se blíží, růstu sazeb si ale Evropa příliš neužije
Evropské ekonomice se daří, růst v eurozóně dosahuje nejvyšších hodnot za poslední dekádu. Investoři se tedy logicky ptají, co na to ECB.
Evropští centrální bankéři zůstávají v názoru na měnovou politiku rozděleni. Jestřábi v bankovní radě chtějí konec programu odkupu aktiv ještě letos, naopak holubice varují před tím, aby první zvýšení úrokových sazeb v eurozóně nezačal trh očekávat příliš brzy po konci programu kvantitativního uvolňování.
Proč? Důsledkem by bylo další posilování eura, které působí proti vyšší míře inflace. A to by mohl být pro ECB problém. Již tak inflace zůstává hluboko pod cílem banky.
Oživení evropské ekonomiky je tak robustní, že růst zaznamenávají všechny země eurozóny. Klíčová přitom samozřejmě zůstává kondice německé ekonomiky, která nadále solidně roste. První letošní data (nejen) z Německa potvrzují slušný vstup hospodářství do letošního roku.
Pokud se pozitivní trendy potvrdí, ECB letos s programem kvantitativního uvolňování skončí. První zvýšení úrokových sazeb ovšem předpokládáme až dvě čtvrtletí po ukončení programu odkupu aktiv. Podle nás bude zároveň toto zvýšení poslední v tomto cyklu, a to kvůli námi očekávanému nástupu recese v USA.
Autorem textu pro deník E15 z 22. února 2018 je hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Zdroj: E15
Aktuality
