ECB v březnu ponechala úrokové sazby beze změny, z prohlášení ale vypustila důležité holubičí vyjádření

V prohlášení po zasedání centrální banka zopakovala, že sazby zůstanou na současných úrovních delší dobu a výrazně za horizont kvantitativního uvolňování. Dále banka informovala, že bude pokračovat v reinvestování finančních prostředků získávaných průběžně z maturujících dluhopisů nakoupených v rámci kvantitativního uvolňování, a to výrazně za horizont trvání samotného programu skupování aktiv na trhu.

ECB trvá na tom, že musí vidět známky udržitelného dosažení 2% inflačního cíle. Z prohlášení ovšem vypadlo vyjádření o tom, že "pokud se výhled stane méně příznivým nebo pokud finanční podmínky přestanou být v souladu s dalším pokrokem směrem k dosažení udržitelné inflace, je rada guvernérů připravena rozšířit program nákupu aktiv co do objemu či délky trvání". Analytici považují tuto změnu rétoriky za další malý krok v omezování mimořádně uvolněné měnové politiky. Zachováno nicméně zůstalo vyjádření, že nákupy aktiv budou trvat "do konce září 2018, nebo déle, bude-li to potřeba".

Euro se těsně před zveřejněním rozhodnutí ECB pohybovalo kolem 1,238 USD, po zveřejnění rozhodnutí a zápisu evropská měna skokově posílila až k 1,243 USD.

ECB také představila novou makroekonomickou prognózu. Banka nyní čeká, že se HDP eurozóny letos zvýší o 2,4 % (prosincová prognóza: +2,3 %). Výhled pro roky 2019 a 2020 banka ponechala beze změny na 1,9 %, respektive 1,7 %. Inflace by letos podle centrální banky měla dosáhnout 1,4 % (proti prosincové prognóze beze změny), na této úrovni by měla setrvat i v roce 2019 (prosincová prognóza: 1,5 %), v roce 2020 by se měla zvýšit na 1,7 % (proti prosincové prognóze beze změny).

Mario Draghi během tiskové konference jako tradičně zdůraznil potřebu rychlejšího zavádění strukturálních reforem, které podpoří další růst ekonomiky a inflace. Rozhodnutí rady guvernérů bylo podle Draghiho jednomyslné. Ekonomická rizika jsou podle šéfa ECB celkově vyrovnaná, na straně negativních rizik převažují globální témata, jako je například sílící protekcionismus.

Rizika spojená s obchodní výměnou Draghi v narážce na plán Donalda Trumpa zavést cla na dovoz oceli a hliníku do USA označil za nebezpečí pro důvěru. Jedním dechem ale dodal, že případný pokles důvěry by mohl mít negativní dopad i na ekonomické ukazatele.

Záznam tiskové konference Maria Draghiho

Loni v říjnu banka rozhodla, že prodlouží program kvantitativního uvolňování minimálně do září 2018, současně ale uvedla, že od ledna sníží objem skupování aktiv v rámci kvantitativního uvolňování z 60 na 30 miliard eur měsíčně.

Rozhodnutí o úpravě kvantitativního uvolňování má i praktickou stránku. V rozvaze ECB je již značná část trhu s vládními dluhopisy zemí eurozóny. V názoru na to, kdy bude program ukončen, se ekonomové rozcházejí - část jich předpokládá, že se tak stane v závěru letošního roku, někteří si myslí, že to bude až v roce 2019.

"Vzhledem k nízké inflaci podle nás bude kvantitativní uvolňování ECB nakonec o tři měsíce prodlouženo, a doběhne tedy na konci roku. V té době už ovšem bude ECB na trhu skupovat aktiva jen za 15 miliard eur měsíčně, v červnu totiž oznámí snížení měsíčního objemu programu z nynějších 30 miliard eur na polovinu. První a zároveň poslední zvýšení sazeb v tomto cyklu čekáme v červnu 2019," píší ekonomové z Komerční banky.

Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí zrychlil na 2,7 %, inflace v únoru klesla na 1,2 %

Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku rostla pomaleji než ve třetím kvartálu. Evropský statistický úřad Eurostat tento týden oznámil, že HDP zemí eura podle finálních dat vzrostl meziročně o 2,7 % po růstu o 2,8 % ve třetím kvartálu. Mezičtvrtletně HDP eurozóny v posledních třech měsících loňského roku vzrostl o 0,6 %.

Za celý loňský rok se hrubý domácí produkt zemí platících eurem zvýšil o 2,3 % po růstu o 1,8 % v roce 2016, v celé EU růst zrychlil z 2 % na 2,4 %. Loňské tempo růstu v eurozóně bylo nejvyšší od roku 2007, kdy dosáhlo rovných 3 %.

Roční míra inflace v eurozóně v únoru klesla na 1,2 % z 1,3 % v lednu. Jádrová inflace stagnovala na 1 %. V druhém měsíci roku se zvyšovaly především ceny energií a služeb.

Zdroj: ECB, CNBC, ČTK