Co musíte ráno vědět (14. srpna)

1. Americké akcie v pondělí mírně ztratily kvůli obavám ohledně Turecka, drama se ale zatím nekoná

Americké akcie zahájily týden poklesem. Může za to nervozita na globálních trzích způsobená propadem turecké liry, která se dotkla hlavně finančních společností. Ztráty technologického indexu ale zbrzdil růst cen akcií firem Apple a Amazon na nové rekordy. Index Dow klesl o 0,50 % na 25 187,70 bodu, širší index S&P 500 se snížil o 0,40 % na 2 821,93 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite oslabil o 0,25 % na 7 819,71 bodu. Index volatility VIX stoupl o 12,31 % na 14,78 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se posunul o necelý bazický bod výše na 2,877 %. Na trhu s hlavními kryptoměnami výprodejům nejlépe odolával bitcoin (zhruba -1,5 %), ethereum ale ztratilo přes 9 %.

2. Evropské burzy v úvodu týdne oslabily, nedařilo se bankám

Evropské akciové trhy zakončily pondělní obchodování v červených číslech, když je do mínusu poslaly obavy investorů z ekonomické krize v Turecku. Regionální index STOXX Europe 600 odepsal 0,16 % na 385,23 bodu, britský FTSE 100 klesl o 0,32 % na 7 642,45 bodu, francouzský CAC 40 přišel o 0,04 % na 5 412,32 bodu a německý DAX oslabil o 0,53 % na 12 358,74 bodu. Za poklesem trhu stály především banky. Evropská centrální banka má podle páteční zprávy listu Financial Times obavy, že turečtí dlužníci v důsledku prudkého poklesu kurzu domácí měny nebudou schopni splácet dluhy v cizích měnách. Akcie italské skupiny UniCredit proto zlevnily zhruba o 2,5 %, francouzská BNP Paribas odevzdala asi procento.

3. Pražská burza v pondělí nepatrně klesla, akcie PFNonwovens ale zdražily zhruba o 2,5 %

Pražská burza začala nový týden v jemně červených číslech, index PX přišel o 0,07 % na 1 072,63 bodu. Dolů burzu stáhly zejména akcie Komerční banky, dařilo se naopak cenným papírům PFNonwovens. Objem obchodů byl s 539 miliony korun mírně podprůměrný. Akcie Komerční banky byly nejobchodovanější a zlevnily o 0,32 % na 947 Kč. Další finanční tituly se na směru neshodly - Erste Group Bank zpevnila o 0,5 % na 916,2 Kč, MONETA Money Bank získala 0,07 % na 76,70 Kč a VIG oslabila o 1,3 % na 609 Kč.

4. Očekávané události

V noci na úterý Čína a Japonsko zveřejní zprávy o průmyslové výrobě a Čína navíc i statistiku maloobchodních tržeb. Německo dopoledne odtajní zprávy o HDP a inflaci a Spojené království na trh pošle data z trhu práce. Zpráva o vývoji HDP vyjde spolu s údaji o průmyslové výrobě i v eurozóně a institut ZEW zveřejní indexy ekonomické nálady pro Německo i celou eurozónu. Odpoledne se pozornost investorů přesune za oceán, v USA vyjdou indexy dovozních a vývozních cen a index optimismu malých podniků od NFIB. Hospodářské výsledky odtajní v Evropě K+S, RWE nebo Geberit a Antofagasta a v USA Home Depot či Agilent Technologies. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Kofola v prvním pololetí vydělala 86 milionů Kč, mimořádná valná hromada schválila snížení základního kapitálu na polovinu

Nápojářská skupina Kofola ČeskoSlovensko v letošním prvním pololetí hospodařila s čistým ziskem 86 milionů korun. O rok dříve za stejné období vykázala zisk 50 milionů korun. Firma zároveň oznámila, že mimořádná valná hromada kvůli zajištění zdrojů na výplatu dividend schválila snížení základního kapitálu společnosti na polovinu.

6. OPEC čeká nižší poptávku po své ropě

Organizace zemí vyvážejících ropu v pondělí snížila odhad poptávky po své ropě na příští rok. Nyní čeká, že svět bude potřebovat od 15 členů kartelu v příštím roce 32,05 milionu barelů denně, což je o 130 000 barelů méně, než OPEC čekal minulý měsíc. Pokles poptávky znamená, že bude slabší tlak na zbývající producenty, aby zvýšili dodávky, a vykompenzovali tak nižší těžbu ve Venezuele a Libyi, případně v Íránu po obnovení amerických sankcí.

7. Íránský vůdce Chameneí vyloučil rozhovory s USA

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí zakázal vést přímé rozhovory s USA. Oznámila to íránská státní televize. Chameneí tak vyloučil možnost, že by Írán využil nabídku amerického prezidenta Donalda Trumpa k jednání. USA na základě Trumpova rozhodnutí v květnu odstoupily od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu a minulý týden částečně obnovily protiíránské sankce.

8. Turecko se snaží zastavit propad domácí měny

Turecká centrální banka v pondělí v reakci na pokles domácí měny slíbila zajištění dostatečné likvidity bankovního sektoru a snížila požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank. Turecká lira se v noci na pondělí vůči dolaru propadla na nové rekordní minimum, později část ztrát smazala.

9. NYT: České námluvy byly pro Čínu vítězstvím

České námluvy byly pro Čínu naprostým vítězstvím. V Evropě získala pevného přítele, jenž je americkým vojenským spojencem a státem, který byl kdysi považován za záštitu liberální demokracie ve strategicky důležitém regionu. Napsal to v pondělí list The New York Times v obsáhlém článku o změně vztahu České republiky k Číně po nástupu Miloše Zemana do prezidentské funkce.

10. Musk jedná se saúdskoarabským fondem o stažení Tesly z burzy

Zakladatel a generální ředitel americké společnosti Tesla Elon Musk jedná se stoupenci případného odkupu akcií firmy a jejich stažení z veřejného akciového trhu. Je mezi nimi i saúdskoarabský státní investiční fond, žádná dohoda ale zatím uzavřena nebyla. Musk to napsal na svém blogu. Saúdskoarabský fond podle něj tlačí na to, aby se výrobce elektrických aut stal soukromou firmou, jednání o této možnosti se podle Muska vedou již dva roky.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Obří "blackout" zahalil v roce 2003 část USA a Kanady do tmy

Před patnácti lety, 14. srpna 2003, se celý severovýchod Spojených států a část jižní Kanady postupně zahalily do tmy. Oblast kolem Velkých jezer na americké i kanadské straně postihl zatím největší výpadek elektřiny v dějinách USA. Bez elektrického proudu se ocitlo na 50 milionů lidí v sedmi amerických státech od New Yorku až po kanadské Toronto v provincii Ontario. Obří výpadek, při němž obyvatelé newyorské megapole a dalších měst nocovali na chodnících neosvětlených ulic, trval téměř 42 hodin a vyžádal si nejméně tři lidské oběti.

Příčinou "blackoutu" byla série selhání v elektrické síti a špatná komunikace mezi dodavateli proudu. První výpadek, který zahájil celou lavinu, zasáhl podle závěrů odborníků generátor elektrárny společnosti FirstEnergy v Ohiu. Ta podle vyšetřovací zprávy po zjištění provozních problémů obratem nevarovala své kolegy v sousedním státě Michigan. Disfunkce se objevila devět minut po čtvrté hodině odpoledne. Za pouhých šest minut se výpadek rozšířil na celé zmíněné území. Zasáhl území o rozloze zhruba 15 000 kilometrů čtverečních. Škody byly vyčísleny až na šest miliard dolarů a vyskytly se i případy rabování.

První kaskádový výpadek elektrického proudu gigantických rozměrů, který dostal název "The Great Blackout", postihl Spojené státy 9. listopadu 1965. Událost trvala 13 hodin a dotkla se 30 milionů lidí. Výpadek měl dopad na území o rozloze 207 000 kilometrů čtverečních na severovýchodě USA a v kanadské provincii Ontario.