KONTEXT (letní speciál): Megatrendy, které (z)mění svět (7. díl)
Střední a východní Evropa se kvůli migraci a demografickému vývoji až na výjimky vylidňuje. Problémy kvůli tomu mají jak západ, kam většina uprchlíků směřuje, tak jejich původní domoviny, hlásí analýza Vídeňského demografického institutu. Jeho závěry lze přitom chápat jako ukázku toho, co je možné čekat i na globální úrovni – bohaté ekonomiky stárnou a chudé obývají mladí a neklidní. Situace tak připomíná natlakovaný papiňák.
Lidstvo stárne. Před třiceti lety žil v zemích, kde míra porodnosti výrazně zaostávala za úrovněmi zajišťujícími konstantní nebo narůstající populaci, jen zlomek lidí. Na začátku tohoto desetiletí šlo již o 60 %. Nejznámějšími případy jsou Japonsko a Rusko, které v posledních letech hlásí úbytek obyvatel. Demografický deficit se ale šíří do celého světa a představuje hrozbu či výzvu pro mnohé globálně nebo regionálně systémově významné ekonomiky, a to od Číny až po pilíře Latinské Ameriky.
Obecně platí, že se problémy týkají hospodářsky a politicky vyspělejších míst. Tam, kde žije většina mladých (a neklidných), místní autority, v první řadě stát, často selhávají. Řečí čísel, z 50,5 % světové populace mladší 30 let žije 89,7 % na Blízkém východě a v rozvíjející se Asii. Od těchto lokalit by měla do konce století převzít štafetový kolík subsaharská Afrika.
Situace může podle analytiků z McKinsey dospět k tomu, že se poprvé v historii růst globální populace v případě většiny regionů zastaví. Něco podobného by přitom znamenalo (a v některých případech již znamená) obrovskou výzvu pro sociální systémy a s tím spojené mezigenerační napětí. Společně s tím hrozí imploze, exploze, tedy masová migrace, případně souběh těchto dvou jevů v případě "mladých" zemí, jejichž vlády nedokáží zajistit vodu, jídlo (č)i naději na lepší život.
Za případovou studii je v tomto smyslu možné považovat Evropu, kde se podle Vídeňského demografického institutu od pádu železné opony přesunulo z východu na západ 12-15 milionů lidí. Počet obyvatel Rakouska tak například narostl o 15 % a Švýcarska o čtvrtinu. Rumunsko naopak hlásí 23% a Lotyšsko 27% úbytek s tím, že zůstávají spíše starší a méně vzdělaní.
Vzhledem ke stávajícím a podle všeho narůstajícím rozdílům mezi "bohatými starými" a "chudými mladými" zeměmi (a obecněji globálnímu chaosu, jenž vyplývá z rozpadu dominantního geopolitického řádu) lze napříště čekat masivní migraci. Ta jen přispěje k nižší předvídatelnosti a vyšší volatilitě, se kterou se investoři budou muset vyrovnávat.
Tento trend měnící zažité pořádky ale nabídne i zajímavé příležitosti. Mantrou (nejen) proroků zkázy se v této souvislosti staly v posledních letech akcie zbrojařů. Pro ty, kterým se podobné investice příčí (či pátrají i v mírových vodách), mohou být zajímavé společnosti, respektive technologie, zajišťující rychlé, levné a bezpečné přeshraniční převody peněz. Ty loni podle Světové banky dosáhly dalšího rekordu (466 miliard dolarů) a v dalších letech s velkou pravděpodobností porostou.
