Co musíte ráno vědět (21. srpna)

1. Akcie v USA na úvod týdne posílily, podpořil je optimismus před rozhovory o obchodu Spojených států s Čínou

Akcie ve Spojených státech v pondělí zpevnily díky optimismu před nadcházejícími obchodními rozhovory mezi USA a Čínou a díky růstu cen akcií průmyslových firem. Na samém konci obchodování nicméně sestoupily ze svých denních maxim poté, co americký prezident Donald Trump zkritizoval americkou centrální banku za její zvyšování úrokových sazeb. Kvůli Trumpově kritice se propadl i dolar. Index Dow stoupl o 0,35 % na 25 758,69 bodu, širší index S&P 500 se zvýšil o 0,24 % na 2 857,05 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite přidal 0,06 % na 7 821,01 bodu. Index volatility VIX klesl o 2,06 % na 12,38 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o čtyři bazické body na 2,82 %.

2. Evropské burzy v pondělí stouply, dařilo se sektoru základních materiálů

Evropské akciové trhy zakončily pondělní obchodování v zelených číslech, když částečně opadly obavy z eskalace obchodního sporu mezi Spojenými státy a Čínou. V úterý a ve středu by se měli sejít představitelé obou zemí a podle zdrojů obeznámených se situací by měly jednat o zmírnění obchodní potyčky. Investory rovněž potěšila spekulace, že by v listopadu mohlo dojít k setkání prezidentů obou zemí. Regionální STOXX Europe 600 stoupl o 0,64 % na 383,5 bodu. Britský FTSE 100 vzrostl o 0,43 % na 7 591,26 bodu, francouzský CAC 40 zpevnil o 0,65 % na 5 379,65 bodu a německý DAX získal 0,99 % na 12 331,3 bodu. Dařilo se zejména sektoru základních materiálů, jenž si polepšil o necelé procento. Pod nulou uzavřel pouze sektor veřejných služeb.

3. Pražská burza v úvodu týdne zpevnila, akcie CME stouply o více než 2 %

Pražská burza se v pondělí odrazila od ztráty ze závěru minulého týdne, index PX stoupl o 0,37 % na 1 061,96 bodu. Nahoru burzu táhly zejména akcie ČEZ a Erste Group Bank, nedařilo se naopak Stock Spirits. Objem obchodů byl s 323 miliony korun podprůměrný. Akcie ČEZ byly nejobchodovanější a zdražily o 0,73 % na 551 Kč. Nejvyšší zisk si však připsaly cenné papíry CME, které zpevnily o 2,34 % na 78,80 Kč.

4. Očekávané události

Úterý bude na makrodata chudé. Za zmínku stojí pouze kanadské velkoobchodní tržby a švýcarská obchodní bilance. Vliv na obchodování v Asii však může mít zveřejnění záznamu z posledního měnověpolitického zasedání australské centrální banky. Výsledky hospodaření za uplynulé čtvrtletí odtajní společnosti Kohl's, JM Smucker Medtronic a BHP Billiton. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Turecko si u WTO stěžuje na nová cla uvalená Washingtonem

Turecko podalo u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost na Spojené státy kvůli dalším clům na dovoz turecké oceli a hliníku. Oznámila to v pondělí WTO, která má za úkol dohlížet na rovný přístup na otevřeném trhu.

6. Kreml zatím neoznámil, jak zareaguje na nové americké sankce

Kreml zareaguje na nové protiruské sankce ze strany Spojených států až poté, co vstoupí v platnost. Učiní tak přitom s ohledem na ruské zájmy, řekl v pondělí mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Rusko se podle něj snaží dostat vztahy s USA z krize, ale nechystá se držet smutek, pokud se nesetká ve Washingtonu s pochopením. Washington připravil nové sankce v přesvědčení, že Moskva stojí za útokem nervově paralytickým jedem proti někdejšímu dvojitému agentovi Sergeji Skripalovi a jeho dceři v Anglii.

7. Technologii blockchain podle studie postupně zavádějí i tradiční banky

Technologii blockchain, využívanou převážně pro transakce digitálních měn, postupně zavádí i tradiční bankovní instituce. Rychlý platební systém, který blockchain umožňuje, by se měl výrazněji rozšířit v nadcházejícím desetiletí, vyplývá ze studie poradenské společnosti BDO. Přeměna bankovního sektoru podle ní sice nabídne efektivnější správu finančních produktů a nižší servisní náklady, zároveň si ale vyžádá rozsáhlé legislativní a regulatorní změny.

8. Moscovici: Řecko je na cestě k udržitelnému zotavení

Řada úsporných opatření, které Řecko přijalo v rámci svého záchranného plánu, položila základy pro udržitelné zotavení této země. Řekl to v pondělí evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici. Řecko v pondělí oficiálně opustilo poslední ze tří záchranných programů.

9. Ifo: Německo bude mít letos opět nejvyšší přebytek běžného účtu

Německo zřejmě bude mít letos již třetí rok za sebou největší přebytek běžného účtu platební bilance na světě. Měl by dosáhnout 299 miliard USD, zatímco druhé Japonsko bude mít přebytek 200 miliard USD. Vyplývá to z prognózy německého ekonomického institutu Ifo. Zpráva zřejmě obnoví kritiku ekonomické a fiskální politiky největší evropské ekonomiky od obchodních partnerů i mezinárodních institucí.

10. Automobilka Nissan chce v Číně investovat 900 milionů USD

Japonská automobilka Nissan Motor chce v Číně postavit nový montážní závod za zhruba 900 milionů dolarů. Továrna má zvýšit výrobní kapacitu Nissanu v Číně asi o 30 %. Informoval o tom japonský list Nikkei. Nissan působí v Číně prostřednictvím společného podniku s místní firmou Dongfeng Motor Group.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Světu dochází písek, zejména ve stavebnictví by se mohl stát nedostatkovým zbožím

Mrakodrap Burdž Chalífa se leskne v záři dubajského pouštního slunce. Od okamžiku, kdy byla tato 828 metrů vysoká věž před osmi lety otevřena, je nejvyšší budovou na planetě. To ale není jediné nej, kterým se může pyšnit. Na stavbu mrakodrapu se totiž použilo ohromujících 330 000 krychlových metrů betonu, který se vyrábí především z písku. Nedaleko věže Burdž Chalífa přitom už do nebe své krky vystrkují další stavební jeřáby, které budou stavět nové rekordní věže. Málokdo ale tuší, že písku, který je prakticky ve všem, co moderní společnost staví, začíná být pomalu nedostatek.

Nestaví se jen ve Spojených arabských emirátech, ale na celém světě. Poptávka po písku a jemném štěrku vzrostla tak dramaticky, že odborníci začínají bít na poplach. Písek by se mohl stát nedostatkovým zbožím.

Jako varování slouží případ z Jamajky, kde v roce 2008 přes noc prakticky zmizela čtyřsetmetrová písečná pláž Coral Spring. Pachatelé odvezli z pobřeží 500 nákladních vozů bílého písku, aniž by to kdokoli postřehl. Policie nikoho nechytila a vyšetřování skončilo bez výsledků. Média tehdy spekulovala, že písek putoval na nějakou jinou pláž, nebo byl použit ve stavebním průmyslu. Bezpochyby však byla "velká písečná loupež" lukrativní, písek totiž začíná být ceněný stejně jako zlato.

"Písek je základem naší moderní společnosti," říká Aurora Torresová z Německého střediska pro integrativní výzkum biodiverzity. Výsledky jejího bádání, v němž se zabývala důsledky těžby písku na ekosystémy, byly zveřejněny v loňském roce v prestižním časopise Science. Torresová je přesvědčena, že většina lidí si neuvědomuje, jaká tragédie kvůli nedostatku písku hrozí. "Obyčejní lidé si tento problém vůbec neuvědomují. V uplynulých letech ale upoutal pozornost mezinárodních organizací," říká výzkumnice.

Život lidí je podle Torresové doslova postaven na písku, jenž se hned po vodě stal surovinou, které se spotřebuje nejvíce. Písek totiž není jen v budovách, ale prakticky ve všem - od skla a asfaltu přes kosmetiku, zubní pasty, mikročipy a displeje chytrých telefonů až po automobily a letadla. Oxid křemičitý, který se z písku získává, se používá i ve vinařství a mnoha dalších odvětvích potravinářského průmyslu.

"Písek je megahvězdou našeho průmyslového a elektronického věku," píše se v článku prestižní technické univerzity ETH v Curychu. Jeho světová spotřeba podle něj ale zdaleka přesahuje množství, které zvětráváním stíhá vznikat.

"Množství písku, který se spotřebuje, se za posledních 20 let ztrojnásobilo," říká Pascal Peduzzi z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Peduzzi už dlouho varuje před důsledky nadměrné spotřeby písku a v roce 2014 sepsal zprávu OSN s názvem "Písek, surovina, které je méně, než se zdá". "Současnou spotřebu odhadujeme na 50 miliard tun ročně. To je 18 kilogramů denně na každého obyvatele Země," říká Peduzzi.

Ne každá stavba sice spolkne tolik písku jako rekordní mrakodrapy ve Spojených arabských emirátech, ale i na běžný rodinný domek je ho potřeba zhruba 200 tun. "Jen s roční spotřebou stavebního průmyslu by se dala navršit 27 metrů vysoká a 27 metrů široká zeď okolo rovníku," vysvětluje Peduzzi.

Někdo by mohl namítnout, že na pouštích celého světa leží žádané suroviny více než dost. Problémem je ovšem to, že pouštní písek je pro výrobu betonu nevhodný. Zrnka jsou větrem natolik ohlazená a obroušená, že se nemohou zachytávat a nedrží pohromadě. Proto je arabským šejkům při zadávání obřích stavebních zakázek v Dubaji a v Abú Zabí písek z okolních pouští k ničemu. Například na stavbu věže Burdž Chalífa se muselo obrovské množství písku dovézt z daleké Austrálie.

Sypká surovina se těží pomocí plovoucích bagrů, které z mořského dna, ale i z jezer a řek písek postupně ukousávají. Následky pro citlivé ekosystémy jsou často fatální. Koryta řek se prohlubují, pobřeží eroduje, oceánská fauna mizí, stejně jako celé ostrovy. Přírodní mechanismy chránící pevninu před bouřemi a vlnami tsunami tak přestávají fungovat.

Například Indonésie přichází bezohlednou těžbou písku dokonce o své území. V uplynulých letech totiž zmizely dvě desítky indonéských ostrovů. Problém se ale týká i Evropy. Například pláže na Kanárských ostrovech v současnosti přežívají jen díky dovozu písku ze Západní Sahary.

Zdaleka největším vývozcem stále vzácnější suroviny jsou podle statistik Spojené státy, největším dovozcem Singapur, který je známý nablýskanými nákupními středisky a obrovskými stavbami. Mnoho zemí v jihovýchodní Asii už vývoz písku zakázalo. Se surovinou se ale přesto dále obchoduje, ovšem nezákonně. "Takzvané písečné mafii se daří hlavně v Indii," vysvětluje Torresová. "Je tam považována za jednu ze skupin organizovaného zločinu, které nejčastěji sahají k násilí a které lze nejhůře infiltrovat."

Odborníci v současnosti pracují na vývoji alternativ. Recyklace stavebních hmot a výzkum toho, jak by bylo přece jen možné využít ve stavebnictví pouštní písek, jsou podle mnohých na dobré cestě. Problém hrozícího nedostatku sypké suroviny je ale komplexní, mnohovrstevnatý a relativně nový. "Písek je zvláštní materiál, kterého vždy bylo více než dost a byl mimořádně levný," říká Torresová. To se podle ní ale už změnilo. "Nikdo zatím nenašel řešení, které by uspokojilo obrovský hlad po písku," upozorňuje výzkumnice.