Evropa zapomíná na finanční krizi, Řecko má stále co napravovat
Deset let po začátku finanční krize se většina Evropy vzpamatovala z dopadů recese a následné dluhové která donutila pět zemí přijmout mezinárodní pomoc. Řecko, nejvíce zasažená země, která v těchto dnech má ukončit záchranný program, má ale stále co napravovat.
Řecko by mělo v srpnu opustit třetí záchranný program a začít své finanční potřeby pokrývat samo na trhu. Uzavírá se tak největší restrukturalizace státního dluhu v historii. Věřitelé doufají, že Athény zvládnou své financování řešit samy, podobně jako v současnosti Španělsko, Irsko, Kypr a Portugalsko. Nadále ovšem panují obavy, zda to Řecko po osmi letech finanční pomoci dokáže.
Evropským ekonomikám, nadále hluboce zadluženým, pomáhají zaváděné reformy a dobré ekonomické podmínky na kontinentu. Španělsku k překonání předkrizové velikosti HDP zkraje roku 2017 přispěly reformy pracovního trhu a rekordní export, vládní dluh ale dosahuje bezmála velikosti hospodářství a míra nezaměstnanosti je druhá nejvyšší v eurozóně (přes 15 %). Irsko zlepšilo veřejné finance, rizikem je v současnosti dojednávaný brexit. Portugalsku pomáhá oživení turismu a Kypr si pomohl zvyšováním daní a omezováním výdajů.
Proč nad Řeckem nadále visí výrazné otazníky? Země během krize prodělala propad velikosti ekonomiky o 26 % a míra nezaměstnanosti na vrcholu dosáhla 28 %. Postupné reformy částečně omezily přebujelý sociální systém a veřejný sektor, Athény ale stále čeká náročná práce. A to v době, kdy se nad Evropou objevují temné mraky typu brexitu nebo hrozící obchodní války se Spojenými státy.
Zdroj: Axios
