Co musíte ráno vědět (7. září)

1. Americké akcie ve čtvrtek převážně klesly, pokračoval výprodej technologických titulů

Americké akcie uzavřely čtvrteční obchodování převážně poklesem. Již druhým dnem za sebou se na tom podepsaly převážně ztráty internetových firem, které doplatily na obavy o jejich zvýšenou regulaci. Směrem dolů zamířily i akcie výrobců čipů NAND, jež do mínusu poslala zpráva o snížení cen paměťových čipů ve třetím čtvrtletí. Index Dow zpevnil o 0,08 % na 25 995,87 bodu, a šel tak proti trendu. Širší index S&P 500 klesl o 0,37 % na 2 878,05 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,91 % na 7 922,73 bodu. Index volatility VIX stoupl o 5,32 % na 14,65 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o tři bazické body na 2,88 %. Jednotlivé sektory se ve čtvrtek na směru neshodly. Největší propad zaznamenalo energetické odvětví, nedařilo se ale ani technologiím a sektoru komunikačních služeb. Zhruba o půl procenta naopak stouply utility.

2. Evropské trhy ve čtvrtek uzavřely v negativním pásmu, akcie Commerzbank zlevnily o více než 2 %

Evropské akciové trhy zakončily čtvrteční obchodování v červených číslech, když byly pod tlakem výprodeje na rozvíjejících se trzích. Investoři se rovněž obávali dalšího vyostření obchodního sporu mezi Spojenými státy a Čínou. Regionální index STOXX Europe 600 odepsal 0,59 % na 373,48 bodu, britský FTSE 100 klesl o 0,87 % na 7 318,96 bodu, francouzský CAC 40 přišel o 0,31 % na 5 243,84 bodu a německý DAX ztratil 0,71 % na 11 955,25 bodu. Nejistota ohledně uvalení dalších cel na dovoz čínského zboží do USA se podepsala zejména na výkonu sektoru základních materiálů, jenž spadl zhruba o 1,75 %. O 2,25 % zlevnily akcie německé Commerzbank, která bude podle středečního oznámení Deutsche Börse vyřazena z německého burzovního indexu DAX.

3. Pražská burza ve čtvrtek mírně klesla, energetická skupina ČEZ si však připsala zhruba procento

Pražská burza ve čtvrtek prohloubila ztrátu ze středečního obchodování, když index PX odepsal 0,14 % na 1 063,58 bodu. Dolů burzu stáhly zejména akcie Komerční banky, dařilo se naopak polostátní společnosti ČEZ. Zobchodovaný objem byl s 583 miliony korun mírně nadprůměrný. Akcie Komerční banky byly nejobchodovanější a klesly o 1,23 % na 884 Kč. Důvodem pravděpodobně byly spekulace o vyřazení akcií banky z celoevropského indexu STOXX Europe 600. Proti trendu šly cenné papíry mediální společnosti CME, které zdražily o 0,87 % na 81,60 Kč, a energetického gigantu ČEZ (+1,09 % na 557 Kč).

4. Očekávané události

V pátek dopoledne bude Švýcarsko informovat o situaci na trhu práce, Německo vydá data o průmyslové výrobě a výsledky obchodní bilance a běžného účtu, ve Spojeném království vyjde index cen domů od banky Halifax, Česká národní banka bude informovat o vývoji svých devizových rezerv a eurozóna na trh pošle zpřesněnou zprávu o vývoji ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Ve Spojených státech se odpoledne investoři zaměří na kompletní zprávu z trhu práce za srpen. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Průmyslová výroba v Česku v červenci zrychlila meziroční růst na 10,3 %

Průmyslová produkce v Česku v červenci zrychlila meziroční růst na 10,3 % z červnových revidovaných 3,1 %. Po očištění o sezonní vlivy byla výroba vyšší o 6,7 %. K růstu přispěla všechna odvětví, nejvíce výroba a rozvod energií. Informoval o tom ve čtvrtek Český statistický úřad.

6. Institut Ifo zvýšil odhad růstu německé ekonomiky na 1,9 %

Německý ekonomický institut Ifo zvýšil odhad růstu německé ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, zatímco dosud počítal s růstem o 1,8 procenta. Jako důvod ve čtvrtečním sdělení uvedl lepší výkon ekonomiky v první polovině roku.

7. Zahraniční obchod ČR v červenci spadl do schodku 4,8 miliardy Kč

Bilance zahraničního obchodu Česka skončila v červenci schodkem 4,8 miliardy korun, který byl meziročně o 2,9 miliardy vyšší. Negativně ji ovlivnil obchod s ropou a zemním plynem, naopak příznivý vliv měl obchod s počítači a elektronikou. Vyplývá to z předběžných výsledků, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad. Jde o první letošní schodek, ale červencová bilance sklouzla do schodku i v předchozích dvou letech.

8. Facebook investuje miliardu dolarů do datového centra v Singapuru

Americká internetová společnost Facebook vloží přes jednu miliardu dolarů do výstavby datového centra v Singapuru. Oznámila to ve čtvrtek firma. Její první zařízení svého druhu na asijském kontinentu má být otevřeno v roce 2022.

9. Švédská centrální banka odložila začátek plánovaného růstu úroků

Švédská centrální banka odložila první plánované zvýšení úrokových sazeb od roku 2011. Základní úroková sazba byla na zářijovém zasedání ponechána na -0,5 %. Švédská koruna, jejíž výkon patří letos ve srovnání s dalšími měnami velkých rozvinutých zemí k nejhorším, reagovala na rozhodnutí dalším poklesem.

10. Polsko hrozí EIB zablokováním pobrexitové dohody

Polsko hrozí, že zablokuje finanční plán Evropské investiční banky, na němž se členské země této finanční instituce musí dohodnout po vystoupení Británie z Evropské unie. Svůj souhlas Varšava podmiňuje získáním většího vlivu v bance. Uvedl to ve čtvrtek list Financial Times.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

V Norsku vzniká nejvyšší dřevěná budova světa

Nejvyšší dřevěná budova na světě vyrůstá v současné době v Norsku. Po dokončení bude mít 84,5 metru, a překoná tak dosavadního dřevěného rekordmana, kterým je dům zvaný Strom (Treet), jenž se nachází rovněž na norském území.

Nejvyšší dřevostavba světa vzniká asi 100 kilometrů severně od norské metropole Osla a nese název Mjös podle rozlehlého jezera Mjösa, na jehož břehu stojí. Osmnáctipatrová budova má po svém otevření, které je plánováno na březen příštího roku, zahrnovat kromě bytů také krytý bazén, hotel, kanceláře či restauraci.

Podnikatel Arthur Buchardt, který za projektem stojí, uvedl, že ho inspirovala pařížská dohoda o ochraně klimatu. Výstavba dřevěných staveb je obecně považována za ekologičtější, protože tyto stavby zanechávají v porovnání s tradiční zděnou výstavbou menší stopu v podobě emisí oxidu uhličitého.

Buchardt rovněž zdůraznil, že podobné dřevěné budovy nemohou snadno podlehnout požáru, jak se část veřejnosti obává. Zajišťuje to podle něj mohutnost trámů i ohnivzdorný nátěr.

Původně měla být stavba vysoká 81 metrů, nakonec jí ale ještě dalších 3,5 metru přidala pergola umístěná na střeše, uvedla agentura AFP. Poslední trám vyzdvihl jeřáb na stavbu tento týden.

Právě díky zmíněným 3,5 metru mrakodrap Mjös těsně předstihne další výškovou budovu HoHo, která vzniká ve Vídni a která bude měřit 84 metrů. Zatímco ale Norové stavějí výhradně ze dřeva, rakouská stavba kombinuje dřevo (76 procent) s dalšími materiály.