Dluhové šílenství pokračuje, hodnota světových závazků je téměř čtvrt trilionu dolarů
Hodnota globálního dluhu dosahuje téměř čtvrt trilionu dolarů. Slovům centrálních bankéřů a politiků o tom, že je potřeba bojovat proti dalšímu nárůstu zadlužení, se lze jen smát.
V roce 2008 dosahovala hodnota světového dluhu "pouze" 173 bilionů dolarů. Od té doby se výrazně zvýšilo zadlužení vlád, naopak situace ve finančním sektoru se i díky řadě pokrizových regulačních opatření jeví lépe. Hodnota dluhu bank se za poslední desetiletí navýšila jen o zhruba tři biliony dolarů, zatímco hodnota vládního dluhu narostla o zhruba třicet bilionů dolarů. Roste však také zadlužení firem mimo finanční sektor, to se za posledních deset let zvýšilo o přibližně 28 bilionů dolarů. Zadlužení domácností se pak zvýšilo o zhruba deset bilionů dolarů.
Vývoj hodnoty světového dluhu, zdroj: Bloomberg
V poměru k hrubému domácímu produktu hodnota dluhu domácností i finančních domů klesla, relativní zadlužení nefinančních společností se v souhrnu prakticky nezměnilo, podstatně ale narostlo zadlužení států.
Vývoj světového zadlužení v poměru k HDP, zdroj: Bloomberg
Jak upozorňuje sloupkař agentury Bloomberg Brian Chappatta, nárůst zadlužení nefinančních podniků (v relativním vyjádření ze 77 % na více než 90 % HDP) byl dán uvolněnou měnovou politikou centrálních bank, kterou si společnosti vyložily jako výzvu k sáhnutí si na levné peníze. Jak ovšem Chappatta dodává, podniky tyto levné peníze ve velkém množství případů nepoužily na investice do rozvoje, nýbrž na zvyšování dividend či zpětné odkupy akcií s cílem podpořit růst cen akcií.
Nárůst zadlužení lze pozorovat také na rozvíjejících se trzích, nominální hodnota souhrnného dluhu emerging markets bez Číny se za posledních deset let zvýšila z 16 bilionů dolarů na téměř 30 bilionů dolarů a hodnota dluhu Číny narostla ze sedmi na 40 bilionů dolarů.
Nikdo nedokáže s jistotou říci, jaká míra zadlužení je nebezpečná, jisté ovšem je, že v některých ohledech se současná situace podobá tomu, co v roce 2008 rozpoutalo poslední finanční krizi. Tehdy si lidé, zejména v USA, brali těžko splatitelné půjčky, nyní si firmy půjčovaly na to, aby papírově co nejvíce navýšily svoji ziskovost. Nárůst vládních dluhů je navíc doprovázený stárnutím populace.
Už pravděpodobně nikdo nevěří, že se růst světového zadlužení podaří zastavit před příchodem další krize. Co více, prudce klesá i šance, že se to podaří vůbec někdy.
Zdroj: Bloomberg
