Zpomalování české (a německé) ekonomiky: Fronta se zkracuje, bude hůře

První odhady vývoje české a německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí jsou již pár dnů na světě. To nejzajímavější z ekonomických reportů komentuje analytik Michal Skořepa z České spořitelny.
První odhad vývoje české ekonomiky ve 2. čtvrtletí ukázal na růst o 2,7 % meziročně, tedy mírně pomalejší než v prvním kvartálu, ale také o desetinu procentního bodu vyšší, než čekali analytici. Mezičtvrtletní růst dosáhl 0,6 %, také 0,1 procentního bodu nad očekáváním.
Ze strany nabídky k růstu přispěla podle kvalitativního komentáře ČSÚ nejvíce skupina odvětví obchodu, dopravy, skladování, ubytování a stravování. To celkem ladí s velice slušným meziročním růstem, kterého ve 2. čtvrtletí dosáhl maloobchodní obrat (bez moto segmentu +5 %) a například počet přenocování v ubytovacích zařízeních (3,8 %).
Ze strany poptávky ČSÚ zdůraznil jako hlavní přispěvatele spotřebu českých domácností a zahraniční poptávku. To první nepřekvapuje, již vzhledem ke zmíněným maloobchodním tržbám a pokračujícímu napětí na trhu práce vedoucímu k nadále rychlému růstu mezd a extrémně nízké nezaměstnanosti.
HDP ČR (meziročně v %)
Fronta Česku zatím pomáhá
To druhé, tedy silná zahraniční poptávka, trochu překvapivé je, ale opět si jako vysvětlení lze připomenout efekt fronty (české firmy byly v minulých zhruba dvou letech zahlceny objednávkami, takže se na jejich produkci udělala fronta a jejich hlavním problémem se stal nedostatek zaměstnanců). Stačí si vzpomenout na nářky českých zaměstnavatelů, že je potřeba usnadnit příchod nových pracovních sil z různých konců světa.
Teprve poslední, červnová data o průmyslové produkci a zakázkách naznačila, že se tato fronta již v řadě odvětví zřejmě zkrátila na minimum. Přinejmenším český průmysl tak zřejmě nyní začne nepříznivá německá čísla odrážet více než v posledních několika čtvrtletích. Z hlediska růstu celé ekonomiky by 3. čtvrtletí mělo být oproti druhému růstově i proto opět o něco slabší.
O recesi v Česku zatím nelze hovořit, nicméně české firmy i spotřebitelé by měli své ziskové, respektive příjmové vyhlídky pro další léta hodnotit opatrněji než dosud. Pro zaměstnance zřejmě pomalu končí zlaté časy supernízké nezaměstnanosti a vysokých růstů mezd. Německá rýma se přece jen již nejspíše začne přenášet i na české nosy.
Německo cítí globální nejistotu
Německá ekonomika ve 2. čtvrtletí podle prvního odhadu tamního statistického úřadu vzrostla meziročně o 0,4 % (po kalendářním očištění). Oproti 1. čtvrtletí se ovšem její výkon o 0,1 % snížil.
To se sice čekalo, ale mezi ekonomy se ujala konvence, že pokud dojde k mezičtvrtletnímu poklesu ve dvou kvartálech po sobě, ekonomika je v recesi. Německo je tak jednou nohou v recesi. Vstup i druhou nohou (další pokles ve třetím čtvrtletí) rozhodně nelze vzhledem k posledním nepěkným datům vyloučit.
HDP Německa (mezikvartálně v %, červená linie)
Německá ekonomika se podobá české v tom, že nadále hlásí solidní domácí poptávku danou napjatým trhem práce a dobrou náladou spotřebitelů. Na rozdíl do českých firem však ty německé již delší dobu trpí slabou poptávkou ze zahraničí. Důvodem je především nejistota spojená s brexitem a zpomalování čínské ekonomiky, které probíhá dlouhodobě a v posledním roce je zesíleno obchodní válkou se Spojenými státy.
K fiskální expanzi na pomoc německé ekonomice neboli k ústupu od snahy o vyrovnané finance se německá politická reprezentace zatím příliš nemá (byť v pátek se objevily signály, že i to se může změnit). Německo doufá, že letos konečně po 17 letech přestane porušovat maastrichtské kritérium pro dluh. Neschopnost plnit pravidlo, které na počátku existence eurozóny prosazovali především právě Němci, byla pro ně velkou ostudou.
Odmítavý postoj k fiskální expanzi by se zřejmě i do budoucna změnil pouze v případě, že by došlo k výraznějšímu propadu německé ekonomiky, například v důsledku tvrdého brexitu kombinovaného s eskalací obchodních válek.
Dodejme, že odklad části navýšení amerických dovozních cel na čínské zboží oznámený minulý týden se týká především spotřebního zboží. Pro jeho výrobu v Číně nepředstavují německé dovozy významné vstupy. Případný příznivý dopad tohoto odložení na německou ekonomiku tedy bude jen omezený.
Zdroj: Česká spořitelna